Atentát ano, nebo ne? Ano, ale...

První část výukové hry Československo 38-89 s podtitulem se po více než třech letech práce dočkala vydání. V projektu jsem byl několik měsíců aktivně zapojen, když jsem coby content tester pomáhal s kontrolou obsahu a poskytoval svoje názory na některé herní součásti. V posledním roce jsem však již se hrou nijak nepomáhal, a tak jsem se velmi těšil, až vyjde a konečně uvidím, jak práce mnohačlenného týmu dopadla.

Československo 38-89 lze rozdělit do dvou částí – verze pro školy a verze pro běžné publikum. Školní verzi nemohu hodnotit, je jasné, že u ní bude hodně záležet nejen na kvalitě hry, ale i na výkonu vyučujícího a toho, jak výuku s moderní pomůckou pojme. Já se dostal pouze k verzi určené pro širokou veřejnost. Ta se za 199 Kč prodává digitálně v eshopu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ano, něco takového skutečně existuje!), kde si ji můžete pořídit a na několik hodin se přenést do druhé světové války.

První část třídílné série se zabývá životem v protektorátu Böhmen und Mähren. V roli vnuka nebo vnučky se pokusíte vyzkoumat, proč vašeho dědečka Jindřicha Jelínka odvleklo Gestapo. To si pro nebohého poštovního úředníka přišlo po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Setkáte se s několika zajímavými dědečkovými vrstevníky a postupně budete různými cestami odkrývat střípky dávného příběhu. Děje se tak především skrze video rozhovory s několika postavami, komiksové stripy, dobové dokumenty (třeba deník) a různé minihry.

Pomohl nám atentát? >

Tvůrci se snaží na historii nahlížet z různých druhů pohledu, a tak mezi hrdiny najdete nejen obhájce atentátu na Heydricha, ale i odpůrce, kteří za akcí vidí hlavně její tragické následky na běžné lidi. Názory přitom dávají smysl, takže povzbudí diskuzi ve třídě i představivost leckterého zvídavého školáka, jenž může hloubat nad otazníky našich dějin. Krátce přitom dojde i na poválečná příkoří a odsun sudetských Němců, ty ale bude zpracovávat spíše další pokračování.

V Atentátu se vám na mapě Vinohrad a okolí postupně objeví několik postav, s nimiž můžete promluvit. Skutečné pamětníky nahradili herci, jejichž výkony nejsou vyvážené. Někteří své role trochu přehrávají, jiní působí jakoby pouze četli předem připravený text. Vítaným oživením jinak slušně napsaných dialogů jsou prostřihy na dobové záznamy a autentické novinové výstřižky, které pomáhají dotvořit atmosféru.

V rozhovorech přitom narazíte na náznaky nelinearity, kdy můžete volit odlišně formulované otázky. Stane se tak, že můžete rozhovor ukončit hned v zárodku, když jednoho z pamětníků namíchnete choulostivou zmínkou o spolupráci s Gestapem. Docela by mě zajímalo, zda studenti při hraní podobné varianty zkouší, nebo ne. Já se totiž většinou při hraní snažím volit ty nejlepší možné otázky. Ti, co různě experimentují, mohou rozhovory opakovat, a to za tokeny, které obdrží po splnění několika miniher.

U těch by neškodilo více invence. Zatímco minihry jako schovávání letáků před příchodem Gestapa, nebo uklízení rozházeného pokoje, mají tísnivou atmosféru a díky komentářům i jistý edukativní rozměr, opakující se minihra, v níž musíte zopakovat řadu čísel, po chvíli docela otravuje. Z miniher se jistě dalo vytěžit více – snad se tvůrci polepší do dalšího dílu. Naopak prakticky bez chybičky jsou černobílé komiksové stripy výtvarníka Ticha 762 , které se skvěle střídají s dalšími vyprávěcími a herními prvky. Vše doplňuje hudba dua DVA, od níž jsem čekal trochu více.

Jednoduché a funkční >

Naopak více jsem nečekal od ovládání a uživatelského prostředí. Vše je co nejvíce jednoduché a funguje bez problémů, takže se hráč může věnovat pouze samotnému hraní. Přitom zůstává otázkou, nakolik je Československo 38-89 skutečně hrou a do jaké míry jde o spíše interaktivní dokument. V rámci klasické herní produkce je tento titul bezpochyby velmi neobvyklý a vymyká se i žánru adventur.

Škarohlíd by mohl podotknout, že jde pouze o jakýsi slepenec rozhovorů, komiksů a miniher. Zároveň je ale třeba dodat, že tento slepenec ve výsledku funguje velmi dobře a v celku jej drží atraktivní příběh, který určitě pomůže mládeži pochopit, jaká byla realita v Československu v období druhé světové války a zájemce pomůže nasměrovat k dalšímu studiu. Atentát tak balancuje kdesi na pomezí hry a dokumentu a přitom skvěle plní svůj účel, jímž je zábavnou formou poučit.