Sorry je zpátky!

O existenci humoristického časopisu Sorry jsem se dozvěděl loni, želbohu zrovna v době, kdy se psalo o jeho zániku. Časopis pak i díky kampani na HitHitu provizorně pokračoval alespoň na internetu, papír je ale papír.

Naštěstí se Sorry s podtitulem PRavá DEmokratická Legrace do novinových stánků 1. dubna tohoto roku vrátilo. Obnovil jej nový vydavatel, a to jak na papíře, tak v elektronické podobě. Pokud máte rádi ten černý humor v té nejtemnější podobě, určitě Sorry kupujte a autory, jako je třeba Eja Kulovaný, podpořte!

Seriálové tipy - kriminálky, sci-fi a novinařina

U večeře často koukám na různé seriály. Čtenářům lačnícím po zajímavém krmení pro videopřehrávače tak mohu nepravidelně nabídnout své tipy, na co se podívat, a co raději vynechat. Začínáme.

Lester a Lorne

Fargo

Bratři Coeni patří k mým nejoblíbenějším filmařům. Fargo z roku 1996 pak považuji za jeden z jejich nejlepších filmů vůbec. Když jsem se dozvěděl, že se chystá seriálová adaptace filmové předlohy, byl jsem nadšený. A nadšení mi zůstalo i po zkouknutí první řady.

Příběh obyčejného pojišťováka Lestera Nygaarda (Martin Freeman), jemuž totálně změní život příjezd drsňáka Lorne Malva (Billy Bob Thornton), nabízí tradiční černý humor, zajímavou zápletku a vynikající herecké výkony. Pozoruhodná je především proměna Lestera, který se ze zakřiknutého domácího puťky žijícího v jednom americkém zapadákově změní v pojišťovací hvězdu. Martin Freeman, kterého můžete znát i jako hobita Bilba nebo Sherlockova asistenta Watsona, prokázal hereckou extratřídu. Spolehlivě mu pak sekunduje vtipný drsňák Billy Bob Thornton a nebo koumavá policistka Allison Tolman.

Fargo zaslouženě vyhrálo Zlaté glóby a pokud slíbená druhá řada udrží nasazenou laťku a parádně syrovou atmosféru, máme se na podzim co těšit!

The 100

Lidstvo bylo zničeno nukleární válkou, která vyhubila téměř vše živé. Nezbylo tak nic jiného, než se uchýlit na orbitální stanici a pokusit se lidský rod zachovat alespoň tam. To se mnoho let daří, postupně ale dochází kyslík. A tak se lidstvo musí vrátit zpět na Zemi. Jaký je stav na kdysi živé planetě se vydá zjistit expedice čítající stovku mladistvých delikventů.

Atraktivní námět mě rychle přilákal, po první sérii jsem ale byl lehce zklamaný. Paradoxně zajímavěji než situace na Zemi se jevilo dění na orbitální stanici, takže mě dost mrzí, že se mu autoři nevěnovali více. Na Zemi se nepříliš překvapivě objeví spousta přeživších, v první řadě o nich ale mnoho zajímavého nevíme, a dochází hlavně na vzájemnou konfrontaci. Druhá série nedávno skončila a mě teprve čeká.

Případ pro exorcistu

Sladká pomsta Olomouci a vyjádření nenávisti policejnímu sboru? Jinak si trojdílnou detektivku Jana Hřebejka vysvětlit nedovedu. Policajti klidně nechají ladem záznam z kamer, na níž může být zachycen vrah, vyšetřovatelé jezdí v žigulu a kdesi v katakombách vyslýchají na kotoučový magnetofon. To je trochu silné kafe i pro člověka, který o práci policie nemá valné mínění.

Samotný případ je přitom dost roztažený a přes některé světlejší momenty a občasný humor je spíše parodií na kvalitní detektivku. Snad se na dvě volná pokračování, které mají natočit režiséři Viktor Tauš a Jan Prušinovský, bude koukat lépe.

Reportérka

Novinářské seriály mám rád, stejně tak se s oblibou podívám i na Terezu Voříškovou. Ta je ale spolu s Jiřím Bartoškou asi tak všechno, co se na tomto třídílném seriálu dalo sledovat. Zápletka se točí kolem redakce, v níž dostávají prostor mladí dravci, kteří mají časopis stočit bulvárnějším směrem, a tak zvýšit upadající náklad. To se nelíbí starším redaktorům, v čele s nejzkušenějším a asi i nejzábavnějším šéfreportérem Bartoškou. Ten chce dělat kvalitní žurnalistiku a Tereza Voříšková by se u něj mohla leccos přiučit. Není to ale tak jednoduché.

Vzhledem ke klišovitosti scénáře a nepříliš atraktivním kauzám (třetí díl s agresivní sektou dojem trochu zdvihl) mi v paměti nejvíce utkvěl právě jeden z mladých bulvárních dravců (Václav Jiráček), který je snad ještě více slizký než jeho vždy ulízlá kštice. Slabé.

Honor 6 - našlapané osmijádro z Číny

V závěru loňského roku se na našem trhu objevila značka Honor s novým high-end telefonem Honor 6 a jeho o trochu slabším bratříčkem 3C. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o smartphony nějaké nové společnosti, jenže tak tomu není. Honor totiž je novým projektem čínského gigantu Huawei, který nyní již bezpochyby zná každý, kdo se o smartphony alespoň trochu zajímá.

Honor 6 v celé své kráse

Máte dost odvahy? >

Značkou Honor se Huawei chce zaměřit na mladší zákazníky, kteří se nebojí zkoušet nové věcí. Tomu odpovídá i slogan For The Brave, tedy pro odvážné. Odvážným chce Honor 6 za skvělou cenu nabídnout především vysoký výkon, rychlé LTE připojení a velkou výdrž baterie. To se daří a šestka je velmi konkurenceschopným modelem.

Vysoký výkon, který stačí na plynulý běh snad všech dnes běžné dostupných her a aplikací, zajišťuje osmijádrový procesor Huawei Kirin 920 s taktem 1,7 GHz a 3 GB RAM. O grafickou stránku se pak stará GPU ARM Mali-T628 MP4.

Během více než týdenního testování jsem nezaznamenal žádné sekání a i náročné hry jako třeba osmý Asphalt nebo Dead Trigger 2 běžely na jedničku v nejvyšší grafické kvalitě. K dobrému dojmu z výkonu i grafiky přispěl také kvalitní displej pěti palcový displej JDI Incell s rozlišením FHD 1920 x 1080 se skvělými pozorovacími úhly a nádhernou rozmanitostí barev.

Vnitřní paměť se zastavila na hodnotě 16 GB (po spuštění k dispozici zhruba 11,5 GB), v prodeji ovšem je i varianta s dvojnásobnou pamětí. Díky kartám microSDXC lze místo na telefonu rozšířit až do velikosti 128 GB, což je nesporná výhoda třeba oproti LG G2, který nyní používám.

Emotion nabízí různé zlepšováky

Odladěná nadstavba Androidu >

Honor běží na operačním systému Android ve verzi 4.4 KitKat. Avšak Honor stejně jako Huawei P7 využívá nadstavbu Androidu Emotion 2.3, která je oproti androidímu standardu už na první pohled docela rozdílná a má různé zajímavé funkce - třeba přeměnění menu na dlaždice připomínající Windows Phone nebo speciální notifikační menu. Uvidíme pak, co přinese verze 3.0, která by měla být uvolněna někdy v lednu.

Honor v reklamách láká na velkou výdrž baterie a s ní související super úsporný mód. Funkce SmartPower 2.0 optimalizuje hardware a software pro úsporu energie. Spolu s baterií s obří kapacitou 3100 mAh šestka prý dokáže pracovat až 2,7 dne při běžném používání a 1,2 dne při těžkém zápřahu. Ve srovnání s LG G2 tak tento telefon vydrží o pár hodin více, což se ve výsledku hodí jen v mimořádných situacích - ve chvíli, kdy telefon nabíjím každou noc před cestou do práce, abych v klidu vydržel celý den, nepoznám rozdíl. Pro cesty mimo domov je ale každá hodina životaschopné baterie dobrá.

Designově působí Honor 6 velmi atraktivně, bohužel ale po prvním pohledu pozorné oko najde zásadní vadu na kráse, jíž jsou laciné plastové boky. Hliník by ve výsledku nebyl o tolik dražší a jinak čistý vizuální dojem připomínající iPhone 5 by mnohem vylepšil. Skleněná zadní stěna telefonu je pak náchylná na poškrábání, takže je taktičtější zvolit bílou verzi.

Vedle různých aplikací používám mobil nejčastěji jako fotoaparát. Honor 6 nabízí 13 Mpx zadní a 5 Mpx přední kameru, která na selfie s klidem postačí. Zadní foťák využívá automatické ostření a dvojici přisvětlovacích diod, bohužel ani tak jsem s kvalitou snímků nebyl úplně spokojen, a to hlavně za horších světelných podmínek, což můžete posoudit někde kolem. Za normální situace ale s fotkami určitě ostudu neuděláte.

Honor fotí i na úsměv - zuby musí být vidět :-)

Na lahodné Pho z tržnice na Pankráci se na blízko podařilo velmi dobře zaostřit

Najdete anděla?

Noční fotky z Nuslí

Top mobil za parádní cenu >

Přes několik nedostatků Honor 6 nesporně je povedený smartphone špičkové kvality. Chlubí se vysokým výkonem, skvělým displejem, odladěným systémem a nadstandardní výdrží baterie. Pouhých 130 gramů vážící čínský fešák naopak postrádá NFC, dual sim a lehce zklame i plastovým zpracováním a foťákem. To vše ale kompenzuje cena, která zůstává pod hranicí 9000 Kč.

Pokud tedy chcete top model a zároveň musíte hledět na stav vaší peněženky, je Honor 6 skvělou volbou, která je ve stejné cenové hladině jako LG G2, Huawei Ascend P7 nebo Xiaomi MI3. Mezi těmito telefony už rozhodují skutečně detaily a preference jednotlivých zákazníků. Utratit ještě více za novinky konkurenčních značek jako Samsung či Sony je dle mě pro většinu uživatelů zbytečné.

SOUTĚŽ 

Chcete Honor 6 vyhrát? Stačí se postavit do virtuální fronty a splnit několik úkolů!

Hovniválové aneb záhada dvou brouků

Při návštěvě katalánského letoviska Castelldefels, které se nachází poblíž Barcelony, mě velmi překvapilo, jak inteligentní jsou hovniválové. V dunách poblíž pláže se dva brouci pohybovali s naprostou jistotou a valili svou kuličku, kterou se později pokoušeli zahrabat. Nebýt ukřičených německých dětí, jež taktéž brouci zaujali, natočil bych jistě ještě lepší záběry. I takhle ale video stojí za to...

G6 - špičkový mobil pro každého

Společnost Huawei letos na jaře uvedla jak svou novou vlajkovou loď, jíž je zdařilý model Ascend P7, tak dalšího zástupce střední třídy v podobě Huawei Ascend G6. I „géšestka“ svou roli plní skvěle. Vychází přitom ze stejné designové školy jako nejvyšší řada P a připomíná zejména loňský model P6.

Ačkoli na první pohled vypadají oba telefony stejně, jakmile je vezmete do ruky, zjistíte, v čem je G6 slabší – především nemá kovovou konstrukci a je o něco tlustší. I tak ale má pouhých 7,85 milimetrů a díky tomu se drží velmi snadno. Displej v úhlopříčce měří 4,5 palce a disponuje qHD rozlišením 960 × 540 bodů. Kvalita obrazovky odpovídá ceně.


Svižný a odladěný >
Srdcem géšestky je čtyřjádrový procesor Snapdragon MSM8926 od Qualcommu s taktem 1,2 Ghz, čemuž sekunduje 1 GB paměti RAM. Vnitřní paměť se zastavila na hodnotě 8 GB (pro aplikace jsou použitelné zhruba 2 GB), díky podpoře microSD ale může narůst o dalších až 32 GB. Jako grafický chip slouží akcelerátor Adreno 305, jenž ve známém benchmark testu AnTuTu spolu s dalšími částmi telefonu dosahuje na slušnou hodnotu přes 17 tisíc bodů.

G6 běží na systému Android 4.3 Jelly Bean, a to s uživatelskou nadstavbou Emotion UI 2.0 Lite, která umožňuje změnit tradiční vzhled Androidu třeba na jednoduchý dlaždicový systém ne nepodobný konkurenčnímu Windows Phone. Tvůrci se snažili zapracovat i na šetřícím módu baterie, v praxi ale 2000 mAh nevydrží více než den aktivního používání. Při focení nebo hraní baterka mizí skutečně nepříjemnou rychlostí.

FTL si na Androidu nezahraju :-(

Běžné používání systému naštěstí baterii tolik nežere, prostředí je totiž odladěné na jedničku, a tak telefon běhá svižně a neseká se. Výkon při stáhnutí detailů stačí i na hraní nejnáročnějších her, osobně ale pro graficky náročné 3D hry preferuji spíše větší obrazovky. Vzhledem ke čtyři a půl palcové velikosti displeje je tento model vhodný spíše pro různé logické či strategické hry, které zařízení v pohodě zvládne.

Huawei sází na foťák >
Stejně jako Ascend P7 má i G6 dva výkonné fotoaparáty, které potěší všechny, kdo rádi fotí (nejen) selfie. Zadní strana se chlubí 8Mpx fotoaparátem a za normálních podmínek fotí báječně. Při zhoršených světelných podmínkách už mobil špičky nedosahuje, to je ale vzhledem k ceně pochopitelné.

Naopak nadstandardem nejen v této kategorii je 5,1 Mpx pro přední foťák, což v kombinaci s oknem pro náhled fotek dělá z géšestky vynikající nástroj pro selfie. Pokud je fotíte opravdu rádi, určitě vás nadchne soutěž s Jardou Jágrem, kterou u příležitosti launche nových mobilů spustilo Huawei. I já jsem s pomocí G6 vyfotil pár selfíček a vy se na ně můžete podívat buď ve zmíněné soutěži, nebo někde tady kolem.

Selfie s G6

Vedle vynikajícího foťáku potěší také podpora rychlých datových přenosů LTE, díky nimž mobilní internet třeba v Praze už nepřipomíná časy, kdy jsme se zdlouhavě připojovali pomocí klasického modemu. V této cenové kategorii je podpora LTE zatím spíše neobvyklá, to samé se pak dá říci i o technologii NFC, u níž se situace ale rychle zlepšuje.

Komu sedne nejlépe?
Géšestka se tak může stát ideální vstupenkou do světa LTE i NFC. V cenové hladině pod 6000 Kč, která je snad konkurenčně nejnašlapanější, je velmi zajímavou volbou. Huawei Ascend G6 může zvolit každý, kdo chce chytrý telefon s vysokým výkonem, odladěným systémem, moderními technologiemi, dobrým foťákem a přitom rád ušetří za dílenské zpracování, různé vysoce nadstandardní funkce a zároveň překoná slabší výdrž baterie.

Reklama na P7 focená s G6

Čínský fešák na hraní i selfie

Čínský Huawei se v loňském roce stal třetím světově největším výrobcem chytrých telefonů. Svou pozici průběžně posiluje i v České republice, která je jedním z trhů, kde se v červnu začala prodávat nová vlajková loď této společnosti - Huawei Ascend P7. Mobil propagovaný i Jardou Jágrem jsem mohl otestovat. Mé dojmy jsou vesměs pozitivní.

Krasavec ještě v obalu

Že se vám do rukou nedostává žádné asijské béčko, zjistíte velmi rychle. Takto dobře zpracovaná krabice rozhodně není standardem ani v třídě těch nejlepších zařízení. Designově nádherný je i samotný telefon – jednoduchý hranatý design působí při tloušťce pouhých 6,5 milimetru velmi elegantně a atraktivně.

Při podrobnějším zkoumání zaujmou zejména hliníkové boky a přední i zadní kryt šasi vybavený tvrzeným sklem Gorilla Glass 3. generace. Mobil díky němu prý bez škrábanců vydržel i přihrávání hokejkou na ledě při natáčení spotu s Jardou Jágrem. Hladkost zadní strany má ale i svou nevýhodu, mobil hodně klouže, takže jsem se při držení v jedné ruce obával, že mi spadne.

Uvnitř Huawei Ascend P7 pohání čtyřjádrový procesor HiSilicon Kirin 910 taktovaný na frekvenci 1,8 GHz, který doplňuje 2GB paměť RAM a grafický akcelerátor Mali T450. Porovnávací testy výkonu v AnTuTu telefonu přidělily necelých 25 000 bodů, což znamená, že za naprostou špičkou těch nejvýkonnějších smartphonů zaostává. Při běžném používání odladěného systému s mnoha možnostmi nastavení (Android 4.4.2 KitKat a Huawei Emotion UI 2.3) nebo aplikací ale vše běhá plynule.

Bezproblémové hraní >

Telefon přitom postačuje i pro hraní nejnáročnějších her. Osobně jsem vyzkoušel šťavnatý Bladeslinger, což je 3D akce s vynikající grafikou, která jen vynikne díky jemnému pětipalcovému displeji, jímž se Huawei chlubí. Coby William Glaston se z války vrátíte zpět do městečka Hammer’s Peak, které je jaksi v nepořádku. Obývá jej mnoho mutantů a vy máte zjistit, co jsou zač. Příšery nejsou zrovna přátelské a vy je pochopitelně budete muset zastavit. K tomu můžete používat jak střelbu, tak různé chvaty a speciální pohyby. Vše se na mobilní poměry ovládá velmi pohotově a vypadá skvěle.



Huawei Ascend P7 tak plynule zvládá i ty nejnáročnější tituly, což dokládají také příznivé výsledky při zkoušení Real Racing 3 a Grand Theft Auto: Vice City. Osobně však při hraní na mobilních zařízeních preferuji různé logické kousky, strategie či tyccoony. Přes kvality nového Huaweie je zážitek z náročných 3D her stejně mnohem lepší na velkých displejích a s pořádným ovladačem a neomezenou výdrží (2500mAh lithium polymerové baterie u P7 znamená zhruba den velmi aktivního používání).

Na Huawei jsem z mých oblíbených titulů zkoušel vynikající strategii Galcon Fusion, v níž posíláte své jednotky po planetách a v boji se soupeři je zabíráte, a Anomaly Warzone Earth: Mobile Campaign. Jeden z dílů známé nezávislé strategické PC série je tower defense strategií naruby, proto namísto bránění své základny organizujete jednotky, s nimiž jdete vstříc věžím nepřítele. Hra nabízí nejen skvělou hratelnost, ale opět i vynikající grafiku. Pro hráče tak P7 je lákavou alternativou ke konkurenčním top modelům, byť po stránce maximálního výkonu zaostává, což se může projevit hlavně u teprve chystaných titulů

Cena, design a selfie >

Na konkurenci Číňané zatlačili především atraktivním designem a cenou, která nepřesahuje 10 tisíc korun. Další velkou přednost vlajkového modelu Huawei vidím ve fotoaparátu. Přední snímač, který má u konkurence obvykle rozlišení maximálně několika megapixelů, dostal celých osm megapixelů! Umí i auto-portrétní širokoúhlý záběr, takže dnes nic lepšího pro populární selfie a groufie (group selfie) neseženete.

Můžete přidávat spoustu efektů

Hlavní foťák má rozlišení 13 megapixelů, automatické ostření, LED blesk a funkci bleskového spouštění. S foťákem se pojí i řada funkcí, největší úspěch při mém zkoušení sklidilo focení na povel, jímž je úsměv. Díky tomu se na všech fotkách vyfocených s touto funkcí zaručeně budete smát. Bez úsměvu vás totiž Huawei nevyfotí.

Přes svou cenu, foťák a atraktivní design to však Huawei nebude mít jednoduché, může se totiž srovnávat se staršími top modely, jako je například LG G2, které po zlevnění dosáhly na stejnou cenu. Rozhodování pro konkrétní model v této kategorii není jednoduché, hrát roli budou především detaily a osobní pocit, jaký má zákazník z dané značky. Právě ten dříve nebyl u Huawei nejlepší, časy se ale mění.

Agent Jarda >

Stále se zlepšující renomé Huawei má ještě posílit povedená reklamní kampaň, která u nás doprovází uvedení modelu na trh. Huawei spolupracuje s legendárním Jaromírem Jágrem. V soutěži na microsite agentjarda.cz mají uživatelé nahrávat fotky vycházející z úkolů od hokejisty s číslem 68 a jiných osobností. Vyhrát můžete jak mobilní telefony, tak různé jiné technologické doplňky či podepsaný dres JJ.

Všechny cesty se topí v nevyrovnanosti

Píše se rok 1882. Divoký západ je místem, kde na vás nebezpečí číhá na každém rohu. Na cestě za zlatem můžete narazit na nebezpečné bandity, v hospodě se zase každou chvíli semele třeskutá rvačka a když už laškujete se sympatickou kovbojkou v přírodě, zasyčí poblíž jedovatý chřestýš. V Arizoně prostě Všechny cesty vedou do hrobu.

Pasáčkovi ovcí Albertovi (Seth MacFarlane) se v tomto prostředí nelíbí a jediné, co ho v neklidné oblasti drží, je jeho krásná přítelkyně (Amanda Seyfried). Tu mu však jednoho dne přebere bohatý majitel knírárny Foy (Neil Patrick Harris). Nesmělý a zároveň výřečný Albert propadá zoufalství a snaží se svou milou získat zpátky.

Jedinou Albertovou nadějí, jak bejvalku vybojovat zpět, je ostrá pistolnice Anna (Charlize Theron), která se v městečku zjeví v tu pravou chvíli, aby mu do žil vlila alespoň trochu potřebného sebevědomí. Albert dokonce svého soka vyzve na střelecký souboj – jenže věc má zásadní háček, Albert netrefí snad ani slona. Všechno se ještě víc zkomplikuje ve chvíli, kdy hlavní hrdina zjistí, že Anna je manželkou obávaného bandity Clinche (Liam Neeson), jehož parta terorizuje okolí.

Děj je roztažený téměř do dvou hodin, a tak zbyla spousta času na řadu výplňových událostí, jako je třeba příjezd pouti, návštěva indiánů nebo hospodská tancovačka. Světlé momenty a dobré a občas nekorektní vtipy (střílení černoušků na střelnici, silně věřící prostitutka, Albertovi blázniví rodiče...) se bohužel střídají s nudnými chvílemi nebo nepovedenými gagy, které jsou tu a tam dokonce odpuzující.

Buranský a fekální humor s hektolitry moči a klobouky plnými hoven mi neseděl nikdy a myslím, že se jej dostatečně nabažili i fanoušci různých střelených teenagerských komedií, na něž tvůrci do velké míry cílí. Rozhodně jej pak neocení milovníci westernů, kteří by na Všechny cesty vedou do hrobu mohli zajít z nostalgie po tomto dnes pohříchu opomíjeném žánru.

Seth MacFarlane, jenž je známý díky seriálu Family Guy nebo úspěšnému Méďovi, má na víc. A to jak z herecké stránky, tak z té produkční. Jeho postava mouly v plejádě známých jmen baví snad nejméně, zastiňuje ji jak daleko zábavnější Barney z HIMYM coby jeho rival, tak Charlize Theron jako sličná pistolnice. Seth MacFarlane by nad sebou potřeboval pevnou ruku i v případě produkce – některé části by určitě bylo lepší vystříhat. Nelze mu však upřít zručnost při práci s westernovým prostředím, které podporuje dobrá kamera, a skvělé nastolení správné atmosféry.

Všechny cesty vedou do hrobu tak jsou silně nevyrovnaným filmem, který přinese nejen úsměvy a smích, ale i zívání a pocity trapnosti. Škoda.

LG G2 fotí i točí skvěle

Jednou z největších předností smartphonu LG G2, který jsem nedávno recenzoval, je jeho fotoaparát. Fotí i točí skvěle, a tak si zaslouží pečlivě přiblížit, co všechno umí a jaké funkce má.

Vysoké rozlišení
Přední foťák nabízí rozlišení 2,1Mpix, což je na selfie rozhodně dostačující, zadní pak celých 13Mpix. Fotoaparát je na zadní straně umístěn nad tlačítky pro regulování hlasitosti a zapínání či vypínání telefonu. Než jsem si zvykl na neobvyklé umístění těchto tlačítek, tak jsem čočku několikrát zapatlal, po několika týdnech používání už to ale není problém. Zadní tlačítka v případě fotoaparátu mi tak nyní především šetří čas – přidržením spodního tlačítka se totiž ihned spustí fotoaparát, což je praktické, když vytáhnete mobil z kapsy a chcete rychle fotit. V tomto pomáhá rovněž bleskový systém, díky němuž focení naskočí hned.

Vedle vysokého rozlišení je fotoaparát vybaven optickou stabilizaci obrazu (OIS), která zajišťuje menší roztřesenost videí a vyšší ostrost fotografií i za zhoršených světelných podmínek. Světelné podmínky vylepšuje také přisvětlovací dioda se slušným výkonem.

Foťák mě velmi příjemně překvapil, nejlépe ale bude, když se sami podíváte na některé vyfocené snímky nebo začnete sledovat můj Instagram. Nejsem nikterak zkušený fotograf, spíše amatér, který rád občas vyfotí nějakou tu hezkou momentku. To je bezpochyby na fotkách znát, i tak se ale některé snímky celkem povedly. Vše jsem fotil v normálním režimu, fotoaparát přitom nabízí celkem dvanáct různých režimů vhodných pro specifické situace.

Točení HD videí
Vyzkoušel jsem rovněž natáčení videa ve vysokém rozlišení. Při něm lze zapnout funkce, jako je v praxi spíše nepoužitelný Audio Zoom (zaměření se na specifický zdroj zvuku), Tracking Zoom (přiblížení a zvýraznění vybraného předmětu) nebo Dual Recording/Dual Camera, kdy se k záznamu současně používá kromě hlavní i přední kamera, takže natočíte jak sebe, tak někoho nebo něco dalšího.

Z těchto novátorských funkcí se mi nejvíce líbil Tracking Zoom, tedy přiblížení při sledování, které si můžete prohlédnout i na přiloženém videu. Je to příjemná blbinka, která lze použít ve chvílích, kdy se chcete ve videu zaměřit na nějakou konkrétní část. Třeba na tančící lidi :-)