Marrakův blog

Mafiáni, fanoušci a média

2011-05-08T14:18:00.004+02:00

Už hodně dlouho si majitelé Slavie zahrávají s osudem nejstaršího českého klubu. Vše dospělo až do stádia, kdy se nejvěrnější slávističtí fanoušci pokusili v přestávce semifinále domácího poháru zlynčovat zástupce majitele. Hozením několika piv na generálního ředitele a snahou o vniknutí do útrob stadionu dali "neznámým" jasný vzkaz: "Plivat do tváře si nenecháme."

Synot Tip Aréna, kde je nyní Slavia pouze v nájmu, ve čtvrtek zažila horké chvíle. Místo radosti z krásných sportovních chvil se zde odehrály bitvy s policií. Některá média viníka situace brzy našla a to u slávistických fanoušků. Miroslav Platil totiž v MF Dnes prohlásil, že šlo o cílenou a režijně ošetřenou akci fotbalových výtržníků. Bývalý kamarádíček Petra Macha by si ale měl prvně zamést před vlastním prahem. Co s klubem sám za 10 měsíců své činnosti dokázal? Pro koho vůbec pracuje a čeho vlastně mimo neustálého mlžení a povídání o tom, jak to se Slavii myslí dobře, docílil?

Skutečné viníky celé situace je třeba hledat jinde než u zoufalých fanoušků. V řadách mafiánů, kteří klub dlouhodobě a cíleně vedou k zániku. V osobě usvědčeného zločince Petra Sisáka, jenž za vytunelování litoměřických fondů od soudu odešel bez trestu. V řadách kravaťáků kšeftujících s tradicemi.

Kdo dnes ještě může věřit slovům generálního ředitele Slavie, který už měsíce opakuje stále to samé, tedy "vše je na dobré cestě"? Kdo důvěřuje společnosti Natland, že je pro Slavii záchranou? Proč se novináři nepokusí zjistit, kdo za společností registrovanou na Kypru stojí? S čím kapitálem nakládá? Proč slavní reportéři MF Dnes nerozpletou pozadí celé situace ve Vršovicích, v níž se angažuje společnost Key Investment, stamilióny svázaná s několika pražskými radnicemi? Že by se to někomu nehodilo?

Namísto zásadních otázek se sobotní MF Dnes obsáhle zabývá kriminalizací vniknutí tisíce zoufalých fanoušků na hrací plochu. Namísto odpovědí na skutečné problémy spolu s bezpečnostním manažerem svazu řeší, že pár mladíků s radikálním názorem prokoplo sklo VIP sekce a utrhlo záchodová prkýnka. Filip Saiver žádá nový zákon o fotbalovém násilí, ví však to, že v posledních letech byli všichni zranění na českých stadionech jen z rukou policie nebo pořadatelů?

Noviny zoufají, že hráči nemohou vyhrát pohár a dostat se tak do Evropy. Uvědomuje si list, že by bankrotující klub bez licence ani evropské poháry hrát nemohl? Kdy česká média v čele s "nejserióznějším deníkem v Česku" konečně pochopí, že opravdové problémy, které trápí nejstarší český klub, potažmo celý český fotbal, mají úplně jinou příčinu než obyčejné fanoušky, kteří fotbal milují?

Hospoda

2010-05-28T00:48:00.000+02:00

Každou neděli od sedmi večer TV Nova vysílá další reprízu oblíbeného seriálu Hospoda. Tento 25minutový sitcom o 52 dílech zažil premiéru už v roce 1996, kdy vznikl jako jeden z prvních vlastních projektů Novy. Ta pro jeho realizaci využila scénář Jiřího Drejnara, k natáčení pak přizvala známého režiséra Jaroslava Dudka, jenž proslul třeba režií Nemocnice na kraji města nebo dalších úspěšných seriálů a divadelních her. Tentokrát nevytvořil žádný umělecký skvost, pouze seriál s maximálním zaměřením na vtip a pohodové prostředí.

Producenty je třeba pochválit za výběr postav, v mnoha charakterech různých sociálních skupin se jistě najde mnohý pravidelný návštěvník restauračních zařízení. U pěnivého moku se v cenové čtyřce v barrandovských ateliérech setkávali nejrůznější štamgasti. Od obyčejného kotelníka Babuly Bronislava Poloczka, který je schopný vypit třicet piv za den, přes živnostníka Vencu Nováka Ladislava Potměšila, advokáta v podání Jana Kanyzy, až po psychiatra a městského radního Jiřího Menzela. Každý v hospůdce hledá to své, někdo potřebuje jen nasát svou denní pivní dávku, jiný miluje atmosféru a studuje místní rozmanité charaktery. Hospodě šéfuje pohodový výčepní Petr Nárožný, tu a tam se zjeví kuchař Kachna (Josef Dvořák) schopný uvařit klidně psa. Jediným záporákem v tomto vydařeném schématu je vlezlý pan domácí, jenž neustále sekýruje a ostatní mu tak připravují různé škodolibé akce. Luxusní herecké obsazení doplňuje také spousta známých hostů, kteří se tu a tam v seriálu mihli. V Hospodě se tak krátce objevil například Marek Eben, Jiří Pomeje nebo Miroslav Moravec. Všichni byli vítaným oživením.

Typové skvělým postavám scénář nabídl běžné hospodské příběhy ze života, jednou tak štamgasti řeší nefunkčnost pípy, podruhé zase návštěvu potulného vynálezce, jindy se do hospody zatoulá zájezd fotbalových fanoušků. Žádné velké nápady, žádné exteriéry, prostě česká knajpa a její typická atmosféra. Divák si skutečně může připadat, jako by v ní sám seděl. Kvalita jednotlivých dílů seriálu kolísá s tématem. Vedle nezapomenutelných scén se tak najdou i poněkud hlušší místa, kdy se přes plytké opilecké řeči lze pobavit snad jen harmonikou a pomyšlením na zlatavý mok. I to ale velkému množství diváků Novy stačí k příjemně strávenému večeru. Hospoda dodnes patří k tomu nejlepšímu, co novácká produkce vytvořila.

Politická střelnice aneb Konečně bez cenzury

2010-05-20T18:25:00.000+02:00

Zuzana Bubílková tvořila společně s Miroslavem Šimkem sehranou dvojici politických satiriků. S oblíbeným cyklem S politiky netančím od poloviny devadesátých let duo bavilo diváky České televize, se třetím tisiciletím se pak oba přemístili na Novu, kde pořad trhal rekordy ve sledovanosti. Po smrti Miroslava Šimka v roce 2004 se úspěšná dvojice bohužel rozpadla, Bubílková sama vysoce nastavenou laťku neudržela a pořad tak časem musel skončit. O novou reinkarnaci a slavný návrat se od ledna loňského roku Zuzana Bubílková pokouší na TV Barrandov v cyklu Politická střelnice aneb Konečně bez cenzury. Na obrazovkách této mladé televize se půlhodinový pořad objevuje každý pátek od 21:45.

Jen těžko si však lze představit nudnější náplň pátečního večera než sledování tohoto snažení o vtipnou politickou satiru. "Bubu" s odchodem Miroslava Šimka ztratila veškeré kouzlo, její glosy politických událostí se potácí v nánosech nudy a trapnosti. Ta tam je inteligentní nádech humoru. Pokud už divák vydrží pištivý hlas moderátorky bez ztráty sluchu, vyslechne si mnoho pokusů o vtip a o jemnou ironii. Bubílková doslova pálí jednu hlášku za druhou, bohužel z jejich úst pobaví tak jeden vtip ze sta. Vrcholem posledního dílu byla snaha o imitaci Miloše Zemana, kterou by snad Bubílkové nevěřil ani její největší fanoušek. Umělý sitcomový smích pouštěný po těchto perlách je pak spíše k pláči. Politická střelnice se odehrává v nevýrazném studiu. Není se co divit, diváci by v divadle show takovéto úrovně asi jen tak nerozdýchali.

Potenciál zachránit půlhodinové vysílání mají rozhovory s pozvanými osobnostmi. Moderátorka se k nim od mdlého papundeklového pultíku přesune na pohodlný gauč, zásadně zpomalí zběsilé tempo řeči a klidně rozmlouvá s hosty. Třeba Petra Paroubková z posledního vysílání jistě dokáže diváka rozesmát, rozhodně tak ale neučíní prohlášením, že vydělává více než svůj manžel, který je u ní neplaceným nájemníkem. Ve výsledku tak na zatím posledním dílu tohoto formátu pobavila snad jen anketa s občany, kdy někteří oslovení připomněli, že nikdo není dokonalý.

Politická střelnice je tak jen ubohou kopií populárního satirického pořadu S politiky netančím. Zuzaně Bubílkové popřejme snad jen brzký odchod do komediálního důchodu.

Předvolební Hyde Park

2010-04-21T23:42:00.001+02:00

Česká televize vedle Otázek Václava Moravce připravila k letošním volbám několik dalších předvolebních speciálů jinak tradičních pořadů. Jedním z nich je Hyde Park. Tento interaktivní diskuzní formát běží od ledna každý všední den po osmé hodině večer na ČT24. V dubnu a květnu jej místo obyčejných hostů postupně navštíví lídrové všech šestadvaceti stran kandidujících do Poslanecké sněmovny.

Ti se namísto svých politických protivníků střetnou přímo s voliči. Hyde Park je totiž zaměřen na konfrontaci hostů s diváky. Ti se jich mohou ptát prostřednictvím internetu, SMS zpráv, telefonu, videohovorů či přes sociální sítě, jako jsou Twitter a Facebook. Reportéři také vyjíždí s přenosovým vozem přímo do některého města, kde se může několik lidí zeptat přes kameru. Česká televize si tak konečně plně uvědomila potenciál moderních technologií, diváci jsou v Hyde Parku skutečnou součástí veřejnoprávní televize a směřování pořadu je maximálně v jejich režii. Pohotoví moderátoři Daniel Takáč a Pavlína Kvapilová tok diváckých dotazů pouze vhodně usměrňují , otázky případně doplňují do kontextu a v případě nutnosti krotí hosta.

V prvních dvou předvolebních dílech, kterých se zúčastnil předseda Občanů.cz Petr Havlík a Milan Hamerský, lídr strany Liberálové.cz, se stalo něco neuvěřitelného. Politici klidně mluvili k věci a poctivě zodpovídali všetečné otázky diváků. Obecné fráze omezili na minimum, a tak padesátiminutovka vysílání utekla jako voda, až by si pořad zasloužil větší časovou dotaci. Jaký rozdíl oproti Otázkám Václava Moravce, kde se diskutující neustále potácejí v mlácení prázdné slámy, divák má z vysílání téměř nulový výstup informací a nic konkrétního by se nedozvěděl, ani kdyby Otázky trvaly 24 hodin.

Pravá zkouška ohněm ale předvolební Hyde Park čeká až s příchodem zkušených politických matadorů. Prvním na řadu je dnes Vojtěch Filip z KSČM. Nechme se překvapit, zda tento formát dokáže přinutit i jej ke konkrétnější politické diskuzi.

Hvězdy na cestách - cestování s celebritami

2010-04-07T15:24:00.000+02:00

Zhruba před měsícem přišla TV Barrandov s novým cestopisným cyklem Hvězdy na cestách . Každé pondělí po deváté hodině večer na obrazovce této mladé digitální televize představují české celebrity různá zajímavá světová místa. Diváci se dosud mohli ponořit do tajů Svatého Mořice, Vídně, Mnichova, Benátek a zatím naposledy také do Madridu ve Španělsku. Vysíláním provází příjemný komentátor Ondřej Hejma, přímo na obrazovce se ale neukazuje. Tam dostávají prostor různé známé české osobnosti.

Právě jejich účast je tím hlavním, co téměř půlhodinový pořad producenta Mirka Jansy a režiséra Vojtěcha Nouzáka odlišuje od konkurenčních projektů. Celebrity jsou v každém dílu jiné. Obvykle se objevuje někdo se speciálním vztahem k danému místu. Hlavním městem Španělska provázela herečka Yvetta Blanarovičová a fotbalista Tomáš Ujfaluši ze zdejšího Atlética Madrid. Diváci se tak s bývalým kapitánem české reprezentace mohli podívat na místní fotbalové stadiony, stejně jako do vyhlášených restaurací a barů plných lahodných specialitek. Krátce se dostalo i na památky a španělskou kulturu. Producenti se snaží zaměřit spíše na méně známé pamětihodnosti a ukázat netradiční místa. Oproti pořadu Na cestě, jenž ve stejnou dobu běží na České televizi, v sedmnáctidílném cyklu TV Barrandov dostávají daleko menší prostor místní obyvatelé. Jasný je záměr tvůrců vše směřovat spíše k lifestylovému formátu a využít osobnost různých celebrit, a tak pořad co nejvíce odlehčit a cestování oživit.

Úspěch každého dílu spočívá ve výběru vhodných průvodců. Ne vždy se ale úplně povede. Stejně tomu bylo i u zatím posledního Madridu. Některé výstupy Yvetty Blanarovičové zde nakonec vyzněly spíše křečovitě a její snaha o humor až trapně. Naopak fotbalista Ujfaluši příjemně překvapil, nepokoušel se o show a raději se zaměřil na perličky ze svého působení v madridském klubu. Udělal dobře a stal se příjemným společníkem. Snad bude podobných zábavných průvodců, kteří se místo sebeprezentace a trapných pokusů o vtip raději soustředí na představení daného místa, v dalších pokračováních cyklu více.

Pro milovníka cestopisů tak nastává v pondělí večer příjemná volba. Je už jen na konkrétních preferencích diváka, zda zvolí raději trošku odbornější čistě-cestovatelský přístup ČT v pořadu Na cestě, nebo dá přednost barrandovskému maximálně odlehčenému lifestylovému modelu putování po světě s nejrůznějšími českými hvězdami.

Den D

2010-03-31T01:17:00.001+02:00

Úterní večer je od deseti hodin na prvním programu České televize vyhrazen investiční reality show Den D. Formát pořadu vznikl v roce 2001 v Japonsku, o čtyři roky později se objevil také ve Velké Británii, kde byl jako Dragon´s Den na BBC2 velmi úspěšný a dočkal se hned šesti řad. V březnu roku 2009 se show dostala na veřejnoprávní obrazovku také do České republiky, kde momentálně běží druhá třináctidílná řada a v přípravě brněnského studia je již třetí. Moderátorem čtyřiceti pěti minutového vysílání je známý rozhlasový zpravodaj Jan Pokorný, sám je ale na obrazovce vidět minimálně. Hlavní prostor totiž správně dostávají účinkující na obou stranách pomyslné barikády.

V zašlé tovární hale sedí pět investorů, před které předstupují lidé s různými nápady a snaží se protřelé multimilionáře zaujmout tak, aby jim pomohli rozjet jejich projekt. Odměnou za vloženou investici ve výši 200 tisíc až 1,5 milionu korun nabízí procentuální podíl ve vznikajícím byznysu. Formát pořadu je jednoduchý, pokaždé ale nabídne úplně jiné situace právě díky nejrůznějším postavám, které prezentují někdy více, jindy méně bláznivé nápady. V posledním díle tak vystoupil například pán snažící se proniknout na trh s bylinkovými žvýkačkami, dvojice nabízející zabezpečené plachty na přívěsy kamionů a také kouzelník Aleš, jenž si postupně zlomil vaz, snědl a schroupal sklo a na závěr si propíchl tvář jehlou. I přes jeho oživující vystoupení hraničící se sebepoškozováním si ale přízeň investorů získala pouze energická mladá dáma s projektem policových oken. Ta totiž ukázala velké charisma, energii a touhu po úspěchu, čímž dokázala zaujmout

Základem úspěchu formátu byl vedle mnoha zajímavých vynálezců také dobrý výběr investorů. Česká režie vsadila spíše na méně známé tváře, které si své jmění musely sami vybudovat. Zároveň ale stále touží po dalším úspěchu a rozmnožení svého konta. Dvě ženy a tři muži působí dosti přísným dojmem, často až sarkasticky komentují vystoupení účinkujících. Nejdrsnějším investorem je bezesporu Michael Rostock – Poplar. Pod palbou jeho nepříjemných otázek uspěje jen málokterý účastník, milionář navíc působí dosti arogantně a nebojí se říct svůj názor. Ani ostatní investoři s příkrými soudy nezůstávají pozadu, všichni mají své vlastní osobité charisma a dávají ho patřičně najevo. Jejich štiplavý humor dodává vysílání potřebné kouzlo.

Dalším z klíčů k úspěchu Dne D je zájem ostatních médií. Ta totiž o osudech vystupujících snílků ráda informují, a tak dělají tvůrcům pořadu další reklamu. Rozhodně je zajímavé sledovat vývoj projektů i potom, co se ve vysílání mihly. Často nakonec paradoxně uspějí ti, které investoři odmítli.

Jediný problém tohoto televizního formátu vidím ve střihu. Prezentace projektů před investory ve skutečnosti trvá klidně kolem hodiny, v televizi se ale musí vejít maximálně do deseti minut, a tak se občas stane, že kvůli malému prostoru nejsou některé projekty uspokojivě vysvětleny. Přes občasné nejasnosti Den D ze záplavy tupých reality show okupujících současný český televizní
trh jednoznačně vyčnívá. Nabízí inspiraci pro všechny snílky, zajímavé a charismatické osobnosti na obou stranách a štiplavý humor – proto má úspěch a baví.

Otázky Václava Moravce - předvolební speciál - Vysočina

2010-03-17T15:22:00.001+01:00

Václav Moravec každou středu večer od devíti hodin uvádí speciální předvolební vydání svých Otázek. Týden co týden objíždí se svým týmem krajská města České republiky, kde v různých sálech organizuje diskuze krajských lídrů vybraných politických stran. Počet diskutujících politiků je proměnlivý, zúčastnit se totiž mohou všechny strany, které v regionu přesáhnou pětiprocentní hranici v průzkumech veřejného mínění organizovaných Českou televizí u dvou nezávislých agentur.

V Otázkách z Vysočiny se 10. března představilo hned 7 lídrů. A právě vyšší počet diskutujících, než bývá v podobných pořadech zvykem, je vzhledem k pouze hodinu a třicet pět minut dlouhé stopáži první a zásadní kámen úrazu. Jednotlivým politikům je určeno velmi málo času, navíc se málokdy najde straník, jenž by se určený čas nepokusil zaplnit naučenými frázemi a líbivými klišé. Moderátor formátu Václava Moravce by mohl do řeči diskutujícím skákat častěji a v případě zbytečného žvanění jim brát slovo. Jak skutečně chtějí politici řešit dané problémy se divák mnohdy vůbec nedozví.

Právě velká rozvleklost a slabá časová dotace vysílání souvisí i s výběrem témat diskuze. Kupříkladu na Vysočině se tak celý pořad zaměřil pouze na zemědělství, které je samozřejmě pro tento region typické. Mnozí diváci by se ale rozhodně rádi dozvěděli také o názorech politiků na další palčivé problémy sužující tento kraj. Stačí zmínit pouze dálnici D1, zimní pneumatiky a údržbu silnic. V kontrastu s podceněním prostoru pro jednotlivá témata a kandidáty je místo, jaké vždy dostává sociolog z výzkumné agentury, který opakuje pro aktivnější zájemce o politiku stará známá sociologická moudra o voličích a nepřináší prakticky nic nového.

Zajímavým zážitkem je vždy pohled do publika. To se povětšinou nechová příliš důstojně. Napětí v sále atmosférou připomíná spíše prestižní fotbalové derby dvou sousedních vesniček. Partajníci si do sálů berou i šály a transparenty, avšak obtěžují zejména svými zvukovými projevy. Třeba bučení velmi ruší jednotlivé kandidáty a divák u televize je tak nemusí ani slyšet, aby si udělal obrázek sám. To hlavní, kvůli čemu by publikum v sále mělo být, tedy pro kladení dotazů, zůstává opět vzhledem k délce vysílání nenaplněno. V Jihlavě zazněla pouze jedna otázka z publika. Minimálně polovina přítomných politiků na ní navíc nedokázala smysluplně odpovědět. Větší prostor k dotazům naopak dostávají různé osobnosti z kraje. Jejich pozvání se jeví jako dobrý nápad, avšak i místní celebrity by si mohly své otázky lépe připravit a rychleji je přednést.

Celkové vyznění speciálních předvolebních Otázek je vždy pevně spjato s přítomnými politiky a dalšími hosty. Je však jasné, že Česká televize vzhledem k počtu hostů hrubě podcenila délku pořadu a udělala několik dalších drobných chyb. Celkový dojem ze středečních politických večerů je tak pro oko náročnějšího diváka přinejlepším rozpačitý. Obzvláště mizerný byl pak v případě Vysočiny, kdy si nešťastný koncesionář z celé debaty odnesl hlavně to, kdo z politiků v mládí přeházel nejvíce hnoje.

Tower Defense – hry co mě baví

2010-02-24T17:29:00.004+01:00

Jak zjednodušit často složitý koncept realtime strategických her, aby byl ještě akčnější a rychlejší? Připravme nepřátelům cestičku a nechme je po skupinách proudit na základnu hráče, který se musí bránit. Prostě nechme obléhat hráčovu základnu! Takhle možná přemýšleli autoři gamesy Rampart z roku 1990. Projekt Atari Games se dá považovat za jednoho z prvních předchůdců takzvaných tower defense (nebo rovněž tower defence) titulů. Koncept s bráněním základny a umisťováním různých kanónů nebo jiných zbraní se v herní produkci v devadesátých letech dále objevoval spíše sporadicky. Přesto prvky z něj nalezneme hned v několika legendárních RTS – například Starcraft, Age of Empires II a WarCraft III.

Pravý boom bránění základem stavbou různých věžiček zažilo až na začátku 21. století s rozvojem flashovek. Vznikly známé tituly jako Flash Element TD, Bloons Tower Defense 2 nebo Pixelshocks Tower Defence, které „věžovky“, jak jim čeští hráči přezdívají, přenesly do podvědomí mnoha lidí. Žánr si získal velkou popularitu a vysloužil si své pevné místo na herním nebi.

Speciální kategorii věžovkám vyhradil například herní server FreeBee, na němž se podílím. V současnosti obsahuje téměř stovku zajímavých titulů. Začněme offline hrami ke stažení, z nichž zaujme hlavně kousek CASTLE TD. Ten dokonce patří k nejstahovanějším na celém serveru vůbec. Z flashových titulů vám vřele doporučuji ďábelsky obtížnou sérii Stalingrad z druhé světové války - Stalingrad a Stalingrad 2. Milovníci fantasy pak ocení Duels defense nebo Lord of War. Poetové se určitě rádi střetnou s horami nemrtvých v Zombie Tower Defense 5. Pokud ještě nemáte svého favorita, bude nejlepší pořádně prozkoumat všechny věžovky, co FreeBee nabízí. Většina jich stojí za pozornost. Dejte ale dobrý pozor – jsou mimořádně chytlavé!

I čeští nekatolíci stvořili umělecké skvosty. A stály za to!

2010-02-15T14:37:00.001+01:00

Císařská konírna Pražského hradu do 4. dubna tohoto roku hostí výstavu uměleckých děl českých nekatolických církví z let 1380 až 1620, tedy v období od husitství do porážky českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře. Vedle římských katolíků tehdy měli právní postavení zajištěné jen utrakvisté, ostatní denominace jako Jednota bratrská, luteráni a kalvinisté, fungovaly mimo zákon. Autoři expozici připravovali tři roky, nakonec se díla podařilo vystavit u příležitosti 400letého výročí vydání Majestátu Rudolfa II.

Výstava je vůbec první podrobnou přehlídkou českého nekatolického umění a vyvrací dodnes rozšířenou představu, že jej reformační církve odmítaly. Nekatolíci sice umělecké předměty odsuzovali jako předmět uctívání, avšak tolerovali je alespoň jako didaktickou pomůcku. Ani nejradikálnější kalvinisté v civilním životě neměli s malbami problém. Dnešní představy jsou nepřesné také kvůli tomu, že mnoho děl bylo v období po Bílé hoře zničeno. Právě více než sto exponátů, které shromáždili odborníci z Ústavu dějin umění a Filosofického ústavu AV ČR, tyto názory spolehlivě vyvrací.

Přes nepříliš velké prostory Císařské konírny se díla podařilo dobře uspořádat. Návštěvník může chronologicky prohlížet jednotlivé umělecké skvosty a postupovat v souladu s dějinným vývojem. Díky dobrým a srozumitelným popiskům, která uvádí i základní historický kontext, jsou díla přístupná i pro laiky. Texty mohou klidně sloužit jako názorná učebnice dějepisu.

Kurátoři Kateřina Horníčková a Michal Šronka dokázali sehnat díla z celé země. Mimo pražských středisek nekatolictví – Betlémské kaple a Týnského chrámu – se návštěvníci mohou kochat také exponáty z regionů jako například z Kutné Hory, Hradce Králové nebo Chrudimi. Mezi ty nejcennější artefakty patří vůbec první a dosud nevystavená Klaudiánova mapa Čech z roku 1518 nebo Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis zapůjčený z Německa. Dále nechybí například historicky unikátní Jenský kodex, neméně vzácná Bible kralická nebo známý Šamotulský kancionál.

Na své si přijdou také obdivovatelé Jana Husa. Ti mimo jiné mohou spatřit jedinou dochovanou deskovou malbu zachycující Husovo upálení na oltářním křídle kostela sv. Václava v Roudníkách na Ústecku. Zachovala se jen díky tomu, že byla přemalována. Jana Husa objevili pod raně barokní malbou studenti restaurátorského ateliéru AVU v 60. letech minulého století.

Výstava přes množství děl z různých míst i od odlišných náboženských skupin působí uceleným dojmem, jenž se autorům povedl naladit vhodným rozmístěním exponátů a poučnými popisky poskytujícími základní vhled do historické situace. Národ se tak může nenásilně seznámit s českým nekatolickým uměním. Nádherné obrazy, sochy nebo ukázky knižní produkce v mnoha případech vezmou dech i absolutnímu uměleckému laikovi.

Na cestě - pohodové cestopisy

2010-01-13T20:20:00.001+01:00

Pondělní večer býval po mnoho let v České televizi ve znamení cestopisného pořadu Cestománie. Cyklus od společnosti Febio, který ČT nakonec uzmula Nova, v únoru roku 2006 na prvním programu veřejnoprávní stanice nahradil pořad Na cestě. Ten tak už téměř tři roky připravuje produkční společnost FRMOL, s.r.o., jež uspěla v konkurzu na žánr cestopisu. Projekt koordinuje artdirector Mojmír Kučera.

Tvůrci se správně zaměřují zejména na atraktivní a zároveň často nepříliš známé lokality. V poslední době tak divákům představili třeba deltu Dunaje, Filipíny nebo Černou horu. V rozmanitých místech popisují všechny typické aspekty oblasti - přírodu, historii, kulturu i sociální prostředí. Hlavní důraz ale kladou na způsob života a tradice místních obyvatel. V každé lokalitě se zároveň snaží vyhledávat odkazy na Českou republiku. Ty jsou pro českého diváka vždy zpestřením zahraničního tématu.

To využili i v pondělí 4. ledna, kdy se komentátoři pořadu - Jiří Bartoška a Miroslav Donutil – slůvky potulovali po francouzském Champagne a krajinu hned srovnávali s Jižní Moravou, vinařskou baštou naší republiky. Pak už následovala klasická cesta po stopách šampaňského, kde filmaři představili jeho historii, výrobu i konzumaci v restauracích. Nejen tímto lahodným nápojem je ale živ člověk na severovýchodě Francie. Cestopisná mozaika pokračovala výrobou sušenek, hledáním lahodných lanýžů za asistence houbařského psa, krátkou přehlídkou místního malířského umění a nakonec i procházkou po nejvýznamnějších památkách. Pro diváka poutavé je zacílení na obyčejné lidi, kdy autoři vždy nechají vybraného domorodce rodným jazykem vykládat svůj životní příběh a dodávají tak pořadu osobnější rozměr. Herecká dvojice průvodců Bartoška a Donutil působí sehraným dojmem a svým příjemným vykládáním a dialogy vesele komentujícími dění na obrazovce udržuje pozornost u zvídavé kamery. Dobrou atmosféru dodává i vhodně volená hudba.

Dokumentární cyklus Na cestě je tak zdařilým oddechovým cestopisem, jenž pokračuje v dobrém jménu a konceptu Cestománie. Za necelých třicet minut sice oblast nikdy nemůže představit patřičně do hloubky, autorům se ale daří krátce vyzdvihnout různé zajímavé informace, které tvoří zábavnou mozaiku a jsou tak příjemným a oddychovým zpestřením pondělního vysílacího schématu pro všechny milovníky cestování.

Jak jsem poznal vaši matku

2010-01-02T20:21:00.001+01:00

Kanál Prima Cool 26. listopadu v české premiéře uvedl kultovní americký seriál Jak jsem poznal vaši matku (v originále How I Met Your Mother). HIMYM, jak je oblíbený sitcom připomínající třeba Přátele zkracován, je vysílán na obrazovkách americké stanice CBS už od roku 2005. Aktuálně za oceánem běží pátá série. V Česku se stal velmi populární dávno před televizní premiérou hlavně díky fenoménu stahování z internetu, které využívají zejména mladí lidé. Fanoušci pořadu sami vytváří české titulky a vesele je s jednotlivými epizodami ihned po odvysílání americké premiéry nabízí ke stažení. Seriál k nám tak přichází se značným zpožděním a s českým dabingem, jak je na našem trhu stále pravidlem.

Situační komedie zpětně pomocí flashbacků vypráví příhody hlavního hrdiny Teda Mosbyho, který svým dětem v roce 2030 hodně obšírně vykládá, jak se seznámil s jejich matkou. Vzpomínky začínají roku 2005 v New Yorku, kde architekt Ted bydlí společně se studentem práv Marshallem a s jeho životní láskou Lilly. Do party patří ještě svérázný sukničkář Barney. Na číslo pět skupinu nerozlučných přátel záhy doplní moderátorka zpráv Robin, která si s Tedem v úvodním díle vyrazí na neúspěšné rande. A mohou se začít odehrávat humorné příběhy všech postav plné gagů, romantiky i nočních flámů, které jsou díky své rychlosti, různým odbočkám a zvratům ve vyprávění jako šité na míru dnešním mladým divákům. Cílová skupina ocení i množství slangových výrazů a odkazů na různé současné popkulturní fenomény.

Téměř každý divák si brzy zamiluje zejména sukničkáře Barneyho, jenž považuje svádění dívek za hlavní náplň svého života. Od zbylé čtveřice, která víceméně reprezentuje klasické komediální charaktery, se dost liší svou přímočarostí, cynismem a touhou po plnění všech svých pubertálních snů. Pro ně neváhá zapojit fantazii a vymyslet různé šílené akce. Ty populární proutník koření nezapomenutelnými hláškami. Právě hlášky nabízí důležitou otázku, jak se je překladatelům podaří přenést do češtiny. Třeba Barneyho oblíbené "Suit up" na Primě přeložili jako "Nahoď oblek", což tak chytlavě nevyzní. Uvidíme, jak se tvůrci s překlady popasují v dalších dílech. Příležitostí k příjemnému překvapení budou mít ještě hodně.

Samotný dabing pak rozhodně patří k tomu lepšímu, co nám české televize momentálně servírují. Pečlivá práce režiséra Filipa Jančíka, který si byl plně vědom složitého úkolu a jednotlivé dabéry vybíral opravdu důkladně, se vyplatila. Žádná postava není hlasem vyloženě „zabita“ třeba jako Sheldon Cooper v Teorii velkého třesku, na druhou stranu ale nikdo v prvních momentech ani výrazněji nenadchne. Pokud dabéři nasazenou laťku alespoň udrží, jistě nové diváky neodradí. A to je pro úspěch tohoto pořadu klíčové. How I Met Your Mother patří k absolutní špičce současné americké sitcomové produkce. Každý fanoušek pohodových komediálních oddychovek by měl společně s dětmi Tedův příběh poslouchat. Určitě se bude dobře bavit.

Kocour Mikeš

2009-12-29T01:11:00.004+01:00

Když ho přivedli, byla to vlastně taková malá černá kulička, co se sotva držela na nožičkách. Jedna přední, druhá přední, třetí zadní, čtvrtá zadní. K tomu ještě ocásek, pusa, nos, dvě malá očka a fousky. Vesele si poskakoval po gauči, hladit se ale nenechal. Byl ještě ostýchavý a bál se. Aby ne, takové roztomilé kočičí miminko. Dlouhé angorské chlupy měl černé jak uhel, žluté oči mu mezi nimi krásné svítily. Stačilo je zachytit na fotoaparát nebo na ně v noci posvítit a jejich lesk ještě vynikl.

Dostali jsme ho jako kocoura od Mikešů, proto dostal taky jméno Mikeš. Už za pár dní se z malého koťátka stával pravý kočičí princ. Nechal se hladit, drbat za ouškem, na bradičce i na čelíčku. A moc rád papal. Nejraději si smlsnul na rybičce, to se vždy olizoval až za ušima a vesele si mňoukal. Chutnalo mu, hlad měl skoro pořád. Asi po rodičích, ti se totiž na statku na venkově vůbec neměli špatně. Mikeš si žádal pozornost i u stolu, kde naše rodina obědvala. Znovu mňoukal, lísal se k mé noze a chtěl nějakou tu dobrůtku. Tu mu přistál kus uzeninky, jindy zase tavený sýr. Mikešek ale nepohrdl ani sladkostmi, nejraději měl domácí bábovku. Ta mu tak šmakovala! K pití si náš kocourek nejraději dopřával vodu z mističky. Mlíčko jako jiným kočičkám mu moc nechutnalo. Občas si ho ale stejně dal. To mu pak stékalo po bradičce a na černých chlupech bylo hodně vidět.

Poprvé venku
Po pár měsících šel Mikešek poprvé ven. Musel zdolat kupu schodů, ale už byl větší a zvládl to. Sice s pomocí celé rodiny, ale zvládl. A už byl venku! V trávě na zahrádce před domem se mu tuze líbilo. Travičku okusoval jako správná kočka, tráva v bříšku totiž zvířátkům dělá dobře. Lidem ale ne. Po procházce v trávníku náš kocourek uviděl stromek a mohl vyzkoušet své drápky. Hned zjistil, na co je doopravdy má, že s nimi jen nemusí škrábat svého páníčka. Pevně se drápky zachytil kůry stromu a šplhal si to vzhůru. Vylezl k první větvi a chtěl zase dolů. Jenže ouha! Dolů to tak snadno nešlo. Mikešek se zpátky bál, a tak jsme mu museli pomoci. Tak neslavně skončila jeho první velká cesta ven.

Později už chodil před dům sám. Věděl totiž, že doma čůrat nesmí. Pak vždycky přede dveřmi mňoukal, abychom mu otevřeli a on mohl ven, kde měl svůj kočičí záchod v záhoncích. Jak rostl, tak se stále raději toulal. Vždycky se ale vrátil zpátky do tepla domova. Když se párkrát zapomněl, stačilo vyjít na zahrádku a volat: „Mikeši!“, poslušně se po chvíli ze tmy zjevil a už se zase spokojeně lísal k mé nožce.

Myšky, ty já rád
Psi nemají rádi kočky, kočky zase nemají rády myši. To ví každý. Ne vždy to ale úplně platí. Mikeš se totiž psů nebál. Když k nám nějaký zabloudil, kočičí strážce našeho domu naježil své dlouhé chlupy a zastrašil ho. Pes pak utíkal, co mu nohy stačily. Náš kocourek byl i šikovný hospodář a pomáhal celé rodině. Každou chvíli přinesl ulovenou myšku. S kořistí se rád přišel pochlubit. Hlodavce přinesl v zubech až domů před dveře. Pak ho položil, mňoukal a museli jsme ho pohladit, jinak by nepřestal. Tak jsi hodný, Mikešku! Kocourek se nejvíce těšil na zimu, kdy jsme dávali před okno krmítko, kam se slétaly sýkorky a další ptáčci. To se Mikeškovi líbilo nejvíce. Zpoza okna je pozoroval a strašil. Bu bu bu, šáhnu na vás svými drápky. Sýkorky byly ale chytré a věděly, že Mikešek na ně nemůže. A tak klidně papaly připravená slunečnicová semínka.

Jak nás Mikeš převezl
Nejvíce nás kocourek překvapil, když měl krásný rok a půl. Z ničeho nic začal tloustnout. Jedl hodně, tak jsme si z toho nic nedělali. Mikešek ale tloustnul stále víc a víc, až to bylo podezřelé. A pak nám to došlo. Mikeš je vlastně kočička a čeká koťátka! To nám zase jednou Mikešovi něco zatajili. Brzy se tak kocour Mikeš stal kočičkou a rovnou hrdou maminkou. Koťátka byla krásná, jedno černé, druhé mourovaté, třetí taky černé. Pro takové fešáky nebyl problém najít nové páníčky. Koťátka tak dnes dělají svým rodinám stejnou radost jako Mikeš té naší.

FreeBee – herní ráj pro každého pařana

2009-11-25T00:13:00.004+01:00

Představuji další projekt, na kterém momentálně pracuji:

Nudíte se a nevíte co dělat? Zahrajte si počítačovou hru. Nepotřebujete peníze ani nadupaný počítač, stačí obyčejná postarší mašina a připojení k internetu. Právě pro vás je připraven server FreeBee.cz, který nabízí ty nejlepší hry zdarma. Specializuje se na hry online a rovněž hry přímo ke stažení na disk vašeho počítače. V současnosti obsahuje více než tři tisíce různých titulů, které jsou na hlavním portálu FreeBee.cz přehledně rozděleny do několika kategorií (Adventury, Akční, Animace, Arkády, Jiné, Kreativní, Logické, RPG, Simulace, Sporty, Strategie a Závodní). Díky obrovskému množství super her si na své přijdou všichni.

Součástí FreeBee network jsou i další projekty, jež cílí na různé skupiny hráčů. Zejména pro holky je určen server BeeGirl. Obsahuje ty nejlepší hry pro dívky. Jsou rozděleny do těchto kategorií – Adventury, Animace, Arkády, Design, Jiné, Kreativní, Líčení, Logické, Oblékání, Simulace a Sporty, vždy samozřejmě se zaměřením zejména na dívčí publikum. Dívky každého věku na BeeGirl najdou také různé populární oblíkačky neboli dressup hry, kde je úkolem hráče obléci celebritu a hry o líčení (makeup, makeover). Gamesy zahrnují nejznámější celebrity dneška jako je Britney Spears, Hannah Montana, Myley Cyrus a další. Na své si ale přijdou i dívky, které celebritám moc neholdují. Populární jsou třeba hry na principu hledání rozdílů mezi obrázky, kterých je také dostatek.

Na hry pro kluky je zaměřený server BeeBoy. Ten obsahuje akčnější gamesy, které jsou velmi pečlivě řazeny do kategorií - Arkády, Jiné, RPG, Simulace, Sporty, Strategie a Závodní. Kdo z kluků si chce zajezdit, zastřílet, zaskákat či zalétat, má možnost. Menším i větším klukům web nabízí spoustu zábavy, jakou mají rádi!

Čtvrtým do party FreeBee network je žánrový web BeeVenture. Ten se zaměřuje na adventury a RPG, které řadí do následujících kategorií – 2D, 3D, Intuitivní, Jiné, RPG a Útěkové. Adventure hry jsou dále podle tematiky děleny na Detektivní, Dobrodružné, Fantazie, Humorné, Jiné, Sci-fi a Strašidelné. Kategorií pro fajnšmekry jsou útěkovky (Escape the Room hry). V nich se dobrodruh pokouší najít si cestu z různých lokací. Akčnější prvek serveru přidávají RPG - role playing games, tedy hry na hrdiny. Ve stovkách zajímavých titulů si ale najde ten svůj jakýkoli hráč a milovník silných příběhů a osudů.

Na všech FreeBee serverech každý den vychází množství kvalitního ručně tříděného herního materiálu. Orientace v množství titulů je snadná, každý hráč si přijde na své. Je jen na vás, jaký kousek si vyberete pro následující hodiny zábavy.

Game Page

2009-11-18T19:56:00.000+01:00

Další z kritik televizních pořadů:

Každou sobotu po obědě běží na ČT2 blok pořadů pro mladé diváky. Jeho součástí je také Game Page – pořad o videohrách, který Česká televize připravuje pravidelně už od roku 1999. Z původně měsíční periodicity a ani ne desetiminutové délky se nyní vypracoval až na týdeník se stopáží 22 minut. V současnosti vzniká pod vedením Alana Lederera, moderátorkou je mladá herečka Máša Málková. Ve vysílání se ale objevují i tváře známé z herních médií, jež by vysílání měli dodávat potřebnou odbornost. Diváci tak mohou sledovat Tomáše Zvelebila a Mikoláše Tučka, dva bývalé šéfredaktory časopisu Score, nebo Pavla Prouzu, který dříve vedl internetový server Hrej.cz. Pořad kombinuje zkušenosti redaktorů přímo z branže s moderováním sympatické herečky Máši Malkové, která pořadu cílícímu spíše na mužské publikum, přidává ženský element. Občas se tak ale děje pubertálními vtípky, což úrovni vysílání nepřidává.

Game Page má ustálenou strukturu, tři díly v měsíci jsou zasvěcené počítačovým hrám, čtvrtý konzolím. Na začátku každého dílu redaktoři krátce oznámí novinky z videoherního průmyslu, následují recenze a různé reportáže či rozhovory se zajímavými osobnostmi z branže. Povedený design moderního studia je využíván minimálně. Vysílání se totiž správně zaměřuje na názorné ukázky a videa přímo z her, které hráči chtějí vidět nejvíce.

Do každého dílu se obvykle vejde několik videorecenzí. Ty ale mají kvůli délce pořadu a špatnému využití času prostor pouhých několika minut, což na řádné zhodnocení nestačí. Redaktoři tak hru mohou hodnotit pouze velmi stručně, nedostávají se do hloubky. Některé komentáře jsou navíc plné obecných frází a o samotné hře příliš neřeknou. Diváci by rozhodně ocenili delší příspěvky a podrobnější rozbory jednotlivých titulů. Dalším záporem vysílání jsou časté a zbytečné pokusy o vtip spočívající v různých scénkách s až infantilním humorem. Pokud by autoři místo trapných pokusů o vtip věnovali více prostoru samotným titulům, udělali by lépe. Dobrý obraz nedodává ani zpoždění recenzí oproti datu vydání. K některým hrám se recenzenti v Game Page dostanou až několik měsíců po jejich vydání, což je velmi pozdě.

V současné bídě a minimu produkce, kterou Česká televize obyčejnému mladému divákovi nabízí, je třeba upozornit na každý projekt. Přes nutnou stručnost, jež vysílání velmi ovlivňuje a zbytečné vtipkování na úkor serióznosti, je Game Page na klasických českých televizních stanicích jediným pořadem, který každý týden hráčům přináší informace z v našich končinách dosud stále opomíjeného videoherního průmyslu. Přináší tak alespoň určitou alternativu vůči internetu, kde hráči naleznou daleko více kvalitního videoobsahu.

AZ kvíz – stálice televizních soutěží

2009-10-08T23:33:00.000+02:00

Tradiční soutěžní pořad pravidelně běží v České televizi už od roku 1997. Vzniká v brněnských studiích pod vedením režiséra Ladislava Cmírala, který převzal kormidlo po Eugenu Sokolovském mladším. Ten je společně s Jiřím Stejskalem duchovním otcem soutěže. AZ-kvíz má od začátku neměnný koncept, jenž prověřuje zároveň strategickou a vědomostní vybavenost soutěžících. Účastní se ho čtyři hráči, kteří se ve dvojicích utkají v semifinále a vítězové pak ve finále o možnost hry s bankomatem a získání peněžní výhry dosahující maximálně 15 tisíc a případné prémie. O výši výhry rozhoduje pouze štěstí. AZ-kvíz tak sází spíše na skromné ceny, jež neodvádí pozornost diváků od hlavní náplně pořadu. Úkolem soutěžících je spojit políčky své barvy, jež hráč obarví po správném zodpovězení otázky, tři stěny trojúhelníku, který je rozdělen na hrací pole. Každé políčko skrývá jinou otázku, soutěžícímu je napovězeno prvními písmeny hledaného slova. Na odpověď má čas několik sekund, hra se díky tomu zbytečně nezdržuje a stále udržuje pozornost publika. Vše se naklonec vejde do 22 minut stopáže.

V moderování se od vzniku hry střídají Eva Machourková a Aleš Zbořil. Svou roli zvládají velmi dobře, jejich vstupy jsou mimo moderování a pokládání otázek krátké. Nikterak neodvádí pozornost od samotného herního konceptu. K soutěžícím se chovají mile a přispívají k pohodovému dojmu z celého pořadu. Ten umocňuje i na pohled příjemné studio, které v moderním designu nabízí při základním pohledu na hráče kombinaci světle modré a růžové barvy. Mezi dva soutěžící je pak digitálně zasazeno graficky jednoduché a přehledné herní pole.

Osobní rozměr pořadu dodává krátký rozhovor s hráči před prvním kolem. Moderátoři se obvykle ptají na jejich povolání, bydliště a koníčky. I díky výběru rozličným soutěžících všech věkových kategorií a společenských skupin (pořad může tentýž hráč v případě úspěchu navštívit až pětkrát) má AZ kvíz svou popularitu a stálé publikum. Jeho základním kamenem je na pochopení velmi jednoduchý herní systém, který ale nabízí spoustu možností a zajímavé situace. Pořad uvedený podtitulem Soutěž pro každého výběrem otázek skutečně cílí na velmi široké publikum. Otázky se dotýkají snad všech témat lidské společnosti. Nejsou příliš odborné, pořad si tak může oblíbit zvídavý teenager stejně jako obyčejná dojička krav v zapadlé vesničce, která si ráda každý den po práci porovná své znalosti s člověkem na obrazovce. Komunitu kolem pořadu dále tvůrci posilují zveřejňováním sms soutěží o drobné knižní ceny, propracovanou internetovou prezentací a stolní hrou, kterou lze zakoupit v obchodech ČT. Díky popularitě a nízkým nákladům vysílání můžeme očekávat, že AZ kvíz bude svým divákům přinášet nenáročnou zábavu ještě mnoho let.

Také na něj rádi koukáte? :-)

Stojí za přečtení...

2009-03-12T20:18:00.004+01:00

Fotbaloví fanoušci jsou oblíbeným tématem médií. Jen málokdy o nich ale informují pravdivě. Proto stojí za to vyzdvihnout ojedinělý zdařilý článek, který odpovídá skutečné realitě. Za komentář od Josefa Káninského Jděte na fotbal a nebojte se bych se mohl podepsat.

Vítejte v KLDR!

2009-01-21T22:01:00.005+01:00

Do kin se blíží snímek Vitejte v KLDR!, na který se velmi těším. Sám bych se do této výspy komunismu jednou rád podíval. Dokument Lindy Jablonské ze země Velkého Vůdce Kima slibuje zajímavý zážitek. Zatím se můžete podívat na stránky a potěšit se trailerem. Do našich biografů dílo vstoupí 26. února 2009.

IT Crowd - nejlepší seriál současnosti?

2008-12-10T19:19:00.004+01:00

Na dobrý seriál si vždy najdu čas. Nemyslím tím samozřejmě různé růžovky, pojišťovny a vkvéčka, z českých sleduji prakticky jen Zdivočelou zemi, která má náboj a nabízí slušný pohled do historie. Vrchol současné světové tvorby je ale úplně jinde. Vedle dramatických seriálů, z nichž v současnosti koukám hlavně na Prison Break (ve 4. řadě nabral opět náboj), se také rád zasměju. Zaručenou studnicí humoru je britský IT Crowd. Seriál se točí kolem dvou typických ajťáků a jejich kolegyně pracujících v suterénu jedné povedené firmy.

Pokud jste IT Crowd ještě neviděli, rozhodně ho doporučuji! Lepší sitcom najdete jen těžko. Informace o něm včetně linků na stažení najdete třeba zde.

Z diska na disko - hlavák crew

2008-11-28T14:56:00.001+01:00

Poslední dobou se opravdu nenudím, takže na blog moc času nezbývá. Přispěji tak alespoň videem, které mě mimořádně pobavilo. Z diska na disko od legend českého hiphopu.

Pošta pro tebe - ach, ty emoce!

2008-10-07T22:33:00.004+02:00

Pořad České televize - Pošta pro tebe - mě dlouhou dobu nechával chladným. Až nedávno jsem narazil na video na YouTube a po zhlédnutí několika dalších vypečených kousků a mnohých záchvatech smíchu jsem zjistil, že má něco do sebe. Vybírám mé dvě nejoblíbenější (s Pavlem Liškou jde o zdařilou parodii :-)

Zelená Šlechta

2008-09-07T17:41:00.001+02:00

V politice se opět dějí věci. Pije se na sjezdech Strany zelených fefrmincká?

Mosty, pláže a nebezpečný brouk bramborouk

2008-09-05T00:44:00.003+02:00

V RSS čtečce mi nedávno přistál tuze zajímavý odkaz. Deputydog vybral 9 výjimečných mostů. Některé konstrukce jsou skutečně neuvěřitelné, ostatně koukněte se sami. Absolutně idylicky pak působí další výběr, tentokrát těch nejkrásnějších pláží. Dnešní snůšku odkazů zakončeme návratem do minulosti. Zlého brouka bramborouka jsem znovuobjevil díky zkoušce z literatury. Přečtěte si tento příběh od autora Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka i vy!

To pravé osvěžení

2008-08-11T11:21:00.003+02:00

Při současném letním počasí rád zavzpomínám na pořádnou zimu. Ve svém archivu jsem nalezl video z jednoho zimního běžkařského výletu a zatoužil po sněhu a zaprášené stopě...

Musicovery – skvělá hudební stanice

2008-07-24T21:00:00.002+02:00

Mladý podnikatel Jirin mi při jedné z podvečerních disputací doporučil povedenou internetovou službu - Musicovery. Jde o jakési internetové rádio, které hraje přesně podle vaší aktuální nálady. Tu zadáte na „náladoměru“ na levé straně obrazovky, dále vyberete hudební styl, na jaký zrovna máte náladu, a můžete začít poslouchat výběr systému. Fajnšmekři rádi zvolí ještě období, z něhož chtějí přehrávat, a „známost“ písní. Nejlepší možnost, jak tuto službu poznat, je ji vyzkoušet, neváhejte tak. Musicovery se velmi často přímo dokonale strefuje do mého vkusu. A co vám?

Zážitky z Ameriky

2008-07-17T00:16:00.002+02:00

Spolužačka Vlaďka se o prázdninách vydala za velkou louži a rozhodla se se svými radostmi i starostmi podělit prostřednictvím blogu. Jelinkovic zapisnicek plný netradičních zážitků z USA najdete na adrese http://jelinek.bloguje.cz. Oddechové čtení plné papoušků, památek a postřehů z amerického života je jako stvořené pro relaxaci při dlouhých letních večerech a já ho mohu s klidným srdcem doporučit.

Sudím zachutnal alkohol

2008-07-10T18:12:00.003+02:00

Na zajímavou lahůdku spojenou s videem se mi podařilo narazit na idnesu. Nejen naši rozhodčí se občas ukážou v tom nejhorším světle...Při youtubení jsem navíc našel další vytříbený kousek, kde jakýsi povedený rozhodčí dokonce přepadl přes plot. :-) Enjoy!

Diablo 3 – důvod znovu začít pařit?

2008-07-01T17:42:00.003+02:00

Komerční hry mě již několik let až na několik krátkých epizodek (třeba Tropico) úspěšně míjejí. Výhledově však vidím dvě zajímavá RPGčka, která by mě mohla z pařanské letargie
probudit.

Prvním z nich je Fallout 3. U jeho předchozích dílů, jež vyšly jako příloha Levelu, jsem strávil skutečně moře času a dodnes na ně vzpomínám. Brahmini, procházky po rozlehlém postapokalyptickém světě, úžasný výběr zbraní, spousta postav a nezapomenutelný černý humor – to bylo to, co se mi na prvních „falloutech“ líbilo nejvíce. Rozsáhlé preview třetího dílu, který by na slávu svých předchůdců mohl navázat, čtěte třeba na Bonuswebu.

Podobně na mě působí i před několika dny ohlášené pokračování legendární série Diablo. Jedničku jsem dohrál jen jednou, teprve dvojka mě totálně okouzlila. Třetí díl vypadá podle videí dokonale. Koukněte na ně v preview opět na Bonuswebu nebo na Doupěti

Vrátí se opět zlaté herní časy? :-)

Lego ve světě fotografie

2008-06-03T19:06:00.003+02:00

Kostičky firmy Lego jistě každý zná. Také já jsem s nimi strávil mnoho pěkných chvil. Nejpopulárnější stavebnice na světě je dnes námětem také pro mnoho uměleckých výtvorů. Napadlo by vás, jak kvalitně a vesele se dají udělat kopie různých slavných fotografií? Koukněte zde.

U mě dobrý – pohodová letní komedie

2008-05-30T21:18:00.003+02:00

Návrat k retrokomedii se Janu Hřebejkovi vcelku vydařil. Snímek nazvaný podle nezapomenutelné hlášky jednoho z hlavních hrdinů „U mě dobrý“ si na nic nehraje a baví. A to je pro povedenou komedii nejdůležitější.

Děj je zasazen do divokých devadesátých let minulého století, do doby prvních krůčků naší čerstvě vybojované demokracie. Hřebejk tak opustil rozporuplně přijaté snímky ze současnosti (Kráska v nesnázích, Medvídek) a vrhl se zpět do minulosti. Znovu navázal na spolupráci se spisovatelem Petrem Šabachem a scenáristou Petrem Jarchovským a k trojici snímků ze socialismu (Šakalí léta, Pelíšky a Pupendo) přidal kousek z raného kapitalismu.

Film se točí kolem partičky úplně obyčejných kamarádů scházejících se v jedné zapadlé krčmě kdesi v zahrádkářské kolonii v pražské Libni. Hřebejk zpočátku průběžně v jednotlivých střípcích popisuje životní osudy jednotlivých postav. Ty přes velkou známost protagonistů mají možná až překvapivě co říct. Bohužel některé dostanou zbytečně málo prostoru a jejich role je nastíněna jen v kraťoučkých epizodách.

V hospůdce točí pivo rebel z minulého režimu Jiří Schmitzer. Do kůže oděný bývalý vězeň poslouchající legendární plastiky bydlí na hausbótu společně se synem – rebelem – a jeho přítelkyní, která si libuje v ranních koupelích v rouše Evině (Mario Kubaš a Magdalena Zelenková). Nakonec se ani on neudrží a vykutáleného synátora podpoří v boji proti modernímu zlu – nadnárodní síti fastfoodů McDonald’s. „My jsme měli jako nepřítele komunisty, a co mají oni? Mletý maso,“ dodá k tomu bigbíťák. Ženský element zastupuje jeho partnerka Lenka Vlasáková. Když do zapadlé hospůdky vstoupí jako prodavačka kosmetiky a pánům nabídne úžasnou pastu na zuby nebo ještě lepší šampon, mile překvapí a ve své roli potěší. Obzvlášť když se později promění v prostitutku.

Z dalších charismatických postaviček vyniká nepoučitelný alkoholik a zlodějíček Vladimír Javorský. Naopak v desetníčkovém mariáši si nejvíce libuje nesmělý prosťáček Miroslav Vladyka. Jeho grimasy a gesta mu snad každý uvěří. Sympatie publika si navíc získá, když si přivydělává na svatbách jako falešný kominík. Následně ho všichni musí politovat, protože takto těžce vydělané peníze, jež chtěl utratit za první dovolenou u moře se svou milou, hloupě ztratí při hraní skořápek v jedné pražské tržnici. Poté přichází na pomoc vysloužilý kouzelník Bolek Polívka. Ten bryskně vymyslí bláznivý plán, jak získat peníze zpět a svého důvěřivého kamaráda z nepříjemné životní situace zachránit.

Pohodovou letní atmosféru navozenou i díky příjemné hudbě a vynikající práci kamery tak střídá akčnější zápletka – spiklenecká skořápková akce libeňských parťáků, do níž se svým dílem zapojí celá skupinka štamgastů. Z obyčejné partičky se rázem stává partička neobyčejná. Hlavní roli v ní představuje hochštapler Bolek Polívka. V převleku za bohatého milovníka starožitností se zdánlivě vydá trochu provětrat svou naditou peněženku. Následující část ve stylu slavného Podrazu je ještě lepší než úvodní. Rozhodně se budete velmi těšit, jak celá akce dopadne. Překvapí i některé neočekávané zvraty a kouzelnické umění Polívky. Ten dokáže zapálit i obyčejnou vodu a žertovat ve velmi vypjatých chvílích.

Na některých divácích bohužel bude znát zklamání z toho, že autor tentokrát nedokázal natočit plynulý a ucelený snímek. Někdo by něco ubral, jiný zase přidal. Místo toho nám Hřebejk, který si na konci snímku bohužel neodpustí ani obligátní zamávání, vlastně představil dva mini filmy v jednom, z nichž u každého ještě něco málo k superlativům chybí. Škoda. Přesto se U mě dobrý rozhodně zařadí k našim nejlepším filmům tohoto roku. Dovede totiž pobavit a nejednou vykouzlit úsměv na tvářích diváka. Dobrý je ve školní hantýrce za tří. Já však uděluji krásnou dvojku.

Hodnocení: 75 %

Hrají: Bolek Polívka, Jiří Schmitzer, Petr Forman, Miroslav Vladyka, Josef Somr, Lenka Vlasáková, Adam Mišík, Vladimír Javorský, Mario Kubaš, Simona Babčáková, Boris Hybner

Režie: Jan Hřebejk
Scénář : Petr Jarchovský
Kamera : Jan Malíř
Střih : Vladimír Barák
Zvuk : Michal Holubec
Hudba : Norbi Kovacs
Výprava : Milan Býček
Kostýmy : Katarína Bieliková

Doom na živo?

2008-05-11T14:32:00.003+02:00

Každý milovník počítačových her si jistě rád vzpomene na staré časy, kdy byl jedním z hlavních hitů akční Doom. Je tak příjemné si tuto legendu občas připomenout i v jiném podání. Tentokrát humorně - live v jednom pražském gymnáziu. :-)

TV Nova chystá zpravodajský portál tn.cz

2008-04-28T21:24:00.001+02:00

Televize Nova v nejbližší době plánuje spustit nový zpravodajský portál na adrese tn.cz, která je inspirovaná úspěšnými Televizními novinami. Podle počítadla a upoutávek, jež se na webu již nachází, stránky odstartují 5. května v 19:40.

Nova má na internetovém poli velké ambice. „Do roka chceme být mezi třemi nejnavštěvovanějšími portály,“ řekl Petr Dvořák, generální ředitel TV Nova. Web bude zpočátku koncipovaný jako čistě zpravodajský, avšak později přibudou i zábavní služby. "Rozhodně to ale nebude pouze převzaté internetové vysílání zpravodajského kanálu. Budeme mít vlastní rubriky, samostatné zprávy, které mohou anoncovat i to, co bude večer v Televizních novinách," dodal Dvořák.

Sílu portálu vidí hlavně v propojení internetu a televize. "Myslím, že internet a televize nejsou odlišné typy médií a že se dokážou vhodně doplňovat." Rád by také vytvořil komunity kolem nováckých televizních pořadů: "Nemusí být věnované jen konkrétnímu jednomu programu. Jestliže vysíláme X-Factor, komunita může být o hudbě jako takové. Jestliže máme Rady ptáka Loskutáka, komunita se může věnovat nejen receptům, které Dalibor Gondík zrovna říká na obrazovce, ale zaměřit se na hobby a kutilství obecně.“

Naše nejúspěšnější komerční televize pro web najala téměř osmdesát lidí, přičemž sahala i do týmů největších konkurentů. Těmi je hlavně skupina Seznam.cz, které patří první pozice na českém internetu, následují nedávno spojené portály Centrum.cz a Atlas.cz a iDnes. Nova již server podporuje televizní kampaní a láká tak potencionální uživatele.

Myslíte, že se svým projektem uspěje?

Miloš Urban - Sedmikostelí

2008-04-14T23:59:00.001+02:00

V pořadí druhý román Miloše Urbana nás zavádí do pražského Nového města konce dvacátého století, kde autor umně navozuje velmi ponurou atmosféru detektivního příběhu plného neobvyklých vražd, jež postupně tvoří mozaiku a míří k nečekanému vyvrcholení. Pražský Karlov a jeho kostely poskytují skutečně pestré pozadí temnému vyprávění.

Ústředním motivem je příběh nedostudovaného historika Květoslava Švacha – jedince, který se před nepříznivou současností snaží unikat do všedních dnů středověku. Vykořeněný hrdina hledající uplatnění u policie se připlete k několika vraždám. Mordy jsou výjimečné hlavně svou bizarností a krutým provedením. Oběť zalitá betonem, které následně automobil urazí hlavu, snad vypovídá za vše. Autor vše popisuje svým osobitým stylem, kdy dovede až nádherným jazykem plným personifikací a slov, jež pohladí, velmi čtivě popsat všechny surovosti a zároveň navodit hororovou atmosféru. Hrůzostrašné scény navíc bývají doplněny povedenými ilustracemi, jež jen podnítí čtenářovu bujnou představivost.

Také další postavy jsou silné. Nápadité osůbky často vzbudí úsměv, ale i politování. Policista Olejář, jemuž teče z uší hnis značící jeho černé svědomí, stejně jako podivuhodný šlechtic snažící se obnovit zašlou slávu pražských kostelů zanechávají silný dojem. Podobně působí též tajemná Rozeta – sličná dívka od níž nikdo neví, co očekávat. Tu vyhlíží jako erotický symbol, jindy zase odpuzuje. Autor skutečně vymyslel několik velezajímavých charakterů, jejichž osudy k vyprávění velmi přitahují.

Dějem se často prolínají vsuvky zkoumající architektonické styly, Urban kritizuje současnost a její zásahy do volného plynutí dějin. „Gotický román z Prahy“ je doslova odsouzením moderní uspěchané doby, jež víc problémů dělá, než řeší. Jinak svižný tok děje je mnohokrát nečekaně narušen sny a vizemi, v nichž se méně pozorný čtenář může ztrácet a zaměňovat je s realitou. Byla by ale škoda, pokud by se ztratil úplně. Přišel by totiž o napínavý román, jenž dokazuje, že i současní čeští autoři nám mají mnoho co říci.

Gynekologie se vrací

2008-04-03T15:14:00.005+02:00

První řada Gynekologie - seriálu z doktorského prostředí vysílaného na internetové televizi Stream.cz - se zařadila mezi mojí oblíbenou studnici humoru. Populární herci v čele s Petrem Čtvrtníčkem a Jiřím Lábusem konečně připravili také dalších osm dílů. Ty se budou vysílat každý čtvrtek od osmi hodin. Startují dnes. Přinesou opět povedený humor? Sledujte na gynekologie2.stream.cz.

Velikonoční nadílka vypečených odkazů

2008-03-25T23:34:00.003+01:00

Začněme dvěma zprávičkami z iDnesu, které si rozhodně zaslouží pozornost. Opilá koleda a opilý syn v zástavě jistě zaujmou nejednoho čtenáře.

Plesová sezóna vrcholí, stále však přináší mnoho veselí.

Novinky se dočkali také fanoušci populárního Jirky Káry. Legendární ženich se totiž rozpovídal pro MF PLUS (linky na článek - http://i25.tinypic.com/f20awn.jpg , http://i30.tinypic.com/2ch98xh.jpg, http://i30.tinypic.com/t80ob5.jpg a http://i32.tinypic.com/34oare9.jpg).

Úterní pozdní pomlázku zakončím veselým japonským edukativním videem:

Boxhead - geniální flashovka

2008-03-21T15:20:00.005+01:00

Občas se mi podaří skvěle pobavit u nějaké té flashové hry. Série Boxhead je skvělým příkladem povedeného kousku. Její poslední díl si můžete zahrát na Freegame - Boxhead The Zombie Wars. Pokud milujete gamesky sálající neskutečnou hratelností, pak neváhejte! Doporučuji. :-)

Vyčistěte si monitor

2008-03-11T21:57:00.002+01:00

Máte špinavou obrazovku? Není nic jednoduššího, než si ji nechat vyčistit :-)

Bobo for president!

2008-02-11T23:25:00.000+01:00

Návrh roku se zrodil v hlavách šibalů z KSČM. Mezi jmény možných kandidátů, které by na Hrad v další volbě navrhli, totiž zbylo místo i na slavnou europoslankyni Janu Bobošíkovou. Ta by svou kandidaturu hrdě přijala. Pokud jste tuto informaci v změti zpráv kolem prezidentsko-koňského handlu prošvihli, doplňte obzor třeba znovu na iDnesu.

Komediograf - povedený humor

2008-01-26T00:03:00.000+01:00

Při pátečním večerním youtubení jsem narazil na zajímavou show plnou známých herců (například můj oblíbenec Pavel Liška) z jakéhosi divadelního cyklu - Komediograf. Velmi mě pobavila, a tak ji rád nechám zhlédnout i vás...

Muž, který se cítí být ondatrou:

Jak by vypadal svět bez číslovek:

Tachecí - arogantní dáma?

2008-01-16T01:51:00.000+01:00

Kauzu "změny v Českém rozhlase" příliš nesleduji. Toto veřejnoprávní médium totiž poslouchám opravdu minimálně. Vzpomínám si snad jen na můj kdysi oblíbený pořad S mikrofonem za fotbalem a nemám tak potřebné informace, abych mohl onu revoluci hodnotit. Zaujal mě ale rozhovor s Barborou Tachecí v pořadu Dobré ráno ČT1. Komentář snad ani není třeba dodávat...

Stage6.com – nový rozměr online videa

2007-12-31T21:09:00.000+01:00

Před několika dny jsem při brouzdání narazil na zajímavý web poskytující online video. Něco podobného by v záplavě Youtube, Google Video, Revveru, Metacafe či českých Streamu nebo N-Joye za zmínku nestálo. Server stage6.com ale svůj obsah poskytuje v nesrovnatelné lepší kvalitě formátu DivX. Videa lze samozřejmě nahrávat a dokonce i stahovat, ke sledovaní je oproti standardní výbavě potřeba akorát DivX Web Player. Pečlivý hledači v hlubinách dat naleznou i kvalitní kousky, třeba můj oblíbený seriál Heroes. Jdou totiž nahrávat videa až neuvěřitelné délky a velikosti. Pro vyzkoušení doporučuji třeba koncert mých oblíbených Iron Maiden.

Jirka Kára - svatba jako řemen!

2007-12-17T20:21:00.000+01:00

Svatba je vždy velkou společenskou událostí. Jiří Kára ale dokázal, že vše vždy nemusí probíhat podle zaběhnutých kolejí. Sledujte sami, tohle video za to skutečně stojí!

Václav

2007-12-11T13:11:00.000+01:00

Povedených českých filmů je v poslední době jako šafránu. Nejnovější dílo Jiřího Vejdělka spolupracujícího se scenáristou Markem Epsteinem nazvané podle jména hlavního hrdiny jednoduše Václav ale špatný obraz několika nepříliš vydařených českých kousků předcházejícího období napravuje. Jde o první film ze zamýšlené série několika hraných projektů podle případů prezidentských milostí, od různých autorů i režisérů. Avšak téma milosti se objevuje až na úplném konci tohoto snímku.

Václav Vingl je lehce retardovaný vesnický chlapík, jenž žije již mnoho let společně se svou milovanou maminkou v jedné zapadlé české vesničce. Její obyvatelé včetně jeho bratra ho vidí jako typického blázna, který dělá samé problémy, z ostatních má srandu a je pro klid na vsi přítěží. Jen málokdo ho však bere i jako citlivého a vnímavého chlapíka. Celý příběh je souhrnem spousty lumpáren ústřední postavy, jež stále gradují. Dojdou až do bodu, kdy už je nelze přejít pouhým mávnutím ruky či díky pochopení a revanši místního starosty. Na pozadí se však postupně odehrává i silnější úvaha o lidské bytosti a jejím postavení v silně nechápající a nepříliš tolerantní společnosti. Záměrně se nedozvídáme, kdy přesně se děj odehrává, kulisy jsou ale zasazeny kamsi do počátků devadesátých letech. Kontrast komunistických retro prvků s těmi kapitalistickými je velmi patrný i díky častým vzpomínkám Václava na svého otce (výtečného reprezentačního střelce) a určité zaostalosti zmiňované výsky.

Roli cvoka v podání trojnásobné držitele Českého lva Ivana Trojana se autoři snažili odlišit od populárního Otíka z kultovní Vesničky, avšak srovnání v očích diváků se rozhodně nevyhne. Jeho postava působí povětšinou velmi věrohodně a Trojan se úspěšně drží zavedené linie. Bohužel, najdou se i slabší chvilky, především pak vstupy Václavova otce a jejich společné rozmluvy. Tu a tam se totiž zjeví jako duch, aby Václavovi napověděl, co má podniknout. Tyto scénky vcelku zbytečně narušují jinak dobré tempo svižně plynoucího filmu. Absolutně bezchybný výkon v roli matky podala Emília Vašáryová, jež si rozhodně řekla o některé z ocenění. Její maminka je vnímavá, svého Vaška má skutečně ráda a je jedna z mála těch, kteří mu dovedou doopravdy porozumět. Z jejího projevu jde vyčíst mnoho emocí, při jejichž ventilování zanechá silný dojem. V dalších rolích zaujme třeba Jiří Lábus představující starostu a předsedu zemědělského družstva zároveň, povedené je i představení Václavova životem zhrzeného bratra Františka v podání Jana Budaře. Ten s „nepovedeným“ bratříčkem celý život zápasí o přízeň, což vyvrcholí až vzájemnou nevraživostí a konečným zápasem.

Václav je dobrý snímek, jenž na vás rozhodně svým způsobem zapůsobí. Atmosféru, kdy se budete těšit, koho choromyslný šílenec svým ztřeštěným nápadem zase přivede do úzkých, podtrhuje výtečná hudba Jana P. Muchowa. Solidní je i práce kamery Jakuba Šimůnka. Kultovní postava, na níž by se chodilo opravdu masově, se z retardovaného Václava asi nestane, nepochybně ale zaujme a své diváky si najde. Jiří Vejdělek tak po ROMingu natočil další povedený film, který k humoru přidává i pověstný citový podtext. Dostanete, co si přejete - ať už se chcete smát či si odnést silný emocionální zážitek a o díle přemýšlet. Jak by řekl Václav: „Všecko bude. Všecko.“

Hodnocení: 80%

Václav, ČR 2007. Scénář Marek Epstein a Jiří Vejdělek, režie Jiří Vejdělek, kamera Jakub Šimůnek, hrají Ivan Trojan, Emília Vašáryová, Jan Budař, Jiří Lábus, Soňa Norisová a další. 97 minut, distribuce Pragofilm, SPI.

Je libo jahůdku?

2007-12-07T12:22:00.000+01:00

Občas mě chytne nějaký starý hit a nemůžu ho dostat z hlavy. Nyní v uších stále slyším pecku Jiřího Schelingera - Jahody mražený. Prostě libový kousek...

Momentka z Bukureště

2007-12-02T00:34:00.000+01:00

Z výletu do rumunské metropole jsem si kromě mnoha vzpomínek přivezl také videjko se sympatickými psisky. Koukněte na ně sami, no nejsou roztomilí? :-)

Jiří podruhé šťastně ženat

2007-11-19T18:24:00.000+01:00

Můj politický oblíbenec - pan poslanec Jiří Paroubek opět zaplnil všemožná média zprávami ze svého veleúspěšného života. V sobotu se totiž oženil. Po rozvodu s paní Zuzanou si vybral poněkud mladší materiál - blondýnku vládnoucí jazyky - Petru Kováčovou. Že se "Herkules z ČSSD" přepravil do Mariánek ležící spící průměrnou rychlostí kolem 200 km v hodině mě vůbec nepřekvapilo, zaujala mě ale demonstrace proti svatbě a související reportáž týmu Noisebrothers. Zhlédněte sami:

Rada...

2007-11-02T18:18:00.000+01:00

Pro všechny, kteří mě zahrnují stupidními dotazy: http://www.sitokurvavygoogluj.cz.

Jak jsem dělal jitrničky

2007-10-14T18:55:00.000+02:00

V jeden chladný podzimní den mě opět přemohly mé časté chutě po dobrém jídle a nezbylo mi, než se pokusit udělat si výtečnou jitrničku. Pokud máte tuto dobrůtku také rádi, jistě se s chutí podíváte, jak se ohřívá v mém podání…

Kdo z vás to má?

2007-10-14T00:13:00.000+02:00

Jiří Paroubek je muž opravdu na úrovni. Umí se skvěle oblékat, žije s krásnou přítelkyní a dokonce vydělává slušný balík peněz. Takže dámy a pánové, kdo z vás to má? Kolega Stanislav určitě…

Gameska pro fajnšmekry...

2007-10-09T18:41:00.000+02:00

Na FreeGame mi nyní vyšla recenze na velmi zajímavou gamesu, která překvapuje hlavně neobvyklým námětem. Pokud se chcete na chvíli rozptýlit a pobavit, doporučuji vykoušet Tarenagasi. Střílení výkalů v jakémsi máriově domě odzbrojí snad každého...

Kosmodisk – můj miláček

2007-09-25T00:55:00.000+02:00

Máte problémy se zády? Mám pro vás řešení! Koukněte sami, vybral jsem pro vás dvě videjka vysílaná na Slovensku, která lze najít na YouTube. Hrdinkou prvního reklamního klipu je Naďa Urbánková. Té její miláček opravdu pomohl…

Ve druhém klipu je natočena hospodyně zo Žbinec. Kvůli jejímu hospodářství ji začala bolet záda. Po nasazení kouzelného Kosmodisku je však vše v pohodě!

Škoda, že se mi zatím nepodařilo nikde najít další skvělá videa vysílaná u nás. Jedná se o vrchol televizní reklamy.
Jsou lidé, kteří mají problémy se zády a jsou lidé, kteří používají Kosmodisk :-) Kam se řadíte vy?

ICQ rozhovor - Stryker vrací uder

2007-09-18T17:56:00.000+02:00

Tak jsem zase jednou vedl zajímavý rozhovor na ICQ. Stryker, který si mě sám vyhledal, byl sdílný a pokecal si s mým alter egem. :-) Enjoy!

152959208 (16:33:26 18/09/2007)
?

stryke lubi (16:34:30 18/09/2007)
KDO SI

152959208 (16:34:50 18/09/2007)
motyl emanuel, kdo jsi ty?

152959208 (16:35:25 18/09/2007)
myslim ze i kdyz si stoupnes k plotu nikdo to resit nebude

stryke lubi (16:36:32 18/09/2007)
COŽE JAK TO MISLÍŠ

152959208 (16:37:04 18/09/2007)
promin ja se spletl

stryke lubi (16:39:41 18/09/2007)
COŽE

stryke lubi (16:39:48 18/09/2007)
Authorization request:

152959208 (16:40:14 18/09/2007)
:-)

stryke lubi (16:40:32 18/09/2007)
(smajl zvraceni)

stryke lubi (16:40:44 18/09/2007)
(smajl pivo)

152959208 (16:40:50 18/09/2007)
jak se mas?+

stryke lubi (16:41:11 18/09/2007)
ŠPATNĚ

stryke lubi (16:41:38 18/09/2007)
KDE BYDLÍŠ

152959208 (16:42:52 18/09/2007)
V PSINCE KDE TY?

stryke lubi (16:43:44 18/09/2007)
V TÝNCI A KDE TEN PSINEC JE U ČEHO

152959208 (16:44:12 18/09/2007)
U KŘEČE

152959208 (16:44:18 18/09/2007)
KDE JE TÝNEC?

stryke lubi (16:44:33 18/09/2007)
JÁ BYDLIM U BENEŠOVA

152959208 (16:45:10 18/09/2007)
KDE JE BENEŠOV?

stryke lubi (16:45:12 18/09/2007)
FANDÍŠ SPARTĚ

152959208 (16:45:25 18/09/2007)
FANDIM PSINCE!

stryke lubi (16:45:56 18/09/2007)
A SI FOTBALISTA

152959208 (16:46:12 18/09/2007)
JO CHYTÁM

stryke lubi (16:46:55 18/09/2007)
A KOMU FANDÍŠ V GAMBRINUS LIZE

stryke lubi (16:47:17 18/09/2007)
JÁ SEM V OBRANĚ

152959208 (16:47:49 18/09/2007)
JJA FANDIM POLDI KLADNO

stryke lubi (16:48:48 18/09/2007)
MI SME HRALI PROTI PODOLÍ JAKO MLADŠÍ ŽÁCI

152959208 (16:49:04 18/09/2007)
A VYHRALI STE

stryke lubi (16:49:33 18/09/2007)
VIHRÁLI SME ASI 50 NEBO 6 0

152959208 (16:49:47 18/09/2007)
TAK TO STE DOBRY

stryke lubi (16:50:22 18/09/2007)
PROTOŽE SME ASI O 1 ROK STARŠÍ

152959208 (16:50:38 18/09/2007)
TO NEVADI STE DOBRY

stryke lubi (16:51:14 18/09/2007)
A SME ASI V 1 A TRÍDĚ A VI

152959208 (16:51:22 18/09/2007)
UZ SI SE NEKDY LIBAL S HOLKOU?

stryke lubi (16:51:33 18/09/2007)
JO

stryke lubi (16:51:44 18/09/2007)
KOLIK TI JE

152959208 (16:51:45 18/09/2007)
JA TO NEUMIM VIS JAK NA TO?

stryke lubi (16:51:54 18/09/2007)
JO

stryke lubi (16:52:05 18/09/2007)
KOLIK TI JE

152959208 (16:52:08 18/09/2007)
BUDE MI 13

stryke lubi (16:52:20 18/09/2007)
MĚ BUDE 12

152959208 (16:52:30 18/09/2007)
A JAKY TO BYLO

stryke lubi (16:52:31 18/09/2007)
V LEDNU

stryke lubi (16:53:06 18/09/2007)
UŠ SI TO NEPAMATUJU

152959208 (16:53:15 18/09/2007)
BÁL JSI SE?

stryke lubi (16:53:26 18/09/2007)
JO

stryke lubi (16:53:45 18/09/2007)
NO SPÍŠ STYDEL

152959208 (16:53:46 18/09/2007)
JÁ SE BOJÍM ŽE BUDU SLINTAT

stryke lubi (16:54:06 18/09/2007)
TO JE BLBÝ NO

152959208 (16:54:12 18/09/2007)
:-(

stryke lubi (16:54:30 18/09/2007)
JÁ TROCHU TAKY

stryke lubi (16:54:42 18/09/2007)
:-*

stryke lubi (16:54:54 18/09/2007)
TAKHLE

stryke lubi (16:55:04 18/09/2007)
(smajl srdicka)

152959208 (16:55:09 18/09/2007)
TAKHLE TO CHCI TAKY UMĚT

stryke lubi (16:55:44 18/09/2007)
A KDE JE TEN PSINEC U PRAHY

152959208 (16:56:05 18/09/2007)
U HUMPOLCE

stryke lubi (16:57:00 18/09/2007)
JÁ U PRAHY

152959208 (16:57:23 18/09/2007)
JÁ UŽ V PRAZE BYL

stryke lubi (16:58:01 18/09/2007)
JÁ ZASE NA MORAVĚ

152959208 (16:58:25 18/09/2007)
V BRNĚ?

stryke lubi (16:58:58 18/09/2007)
já mam tetu v boskovicícg

stryke lubi (16:59:18 18/09/2007)
v boskovicích

152959208 (16:59:39 18/09/2007)
TAM DĚLAJ TO VÍNO:

stryke lubi (16:59:44 18/09/2007)
jo

152959208 (16:59:55 18/09/2007)
UŽ SI NĚKDY PIL VÍNO

stryke lubi (17:00:05 18/09/2007)
máš náký číslo holky

stryke lubi (17:00:35 18/09/2007)
no troch a máš náký číslo holky

152959208 (17:00:49 18/09/2007)
JAK ČÍSLO?

stryke lubi (17:01:05 18/09/2007)
ni icq

stryke lubi (17:01:12 18/09/2007)
Authorization request

stryke lubi (17:01:13 18/09/2007)
Authorization request

152959208 (17:02:11 18/09/2007)
HELE JA UZ MUSIM JIT MEJ SE HEZKY ACHOJJKY

stryke lubi (17:02:30 18/09/2007)
cau

Řepka opět na scéně

2007-09-17T02:15:00.000+02:00

Po fašistickém extempore Pavla Horvátha na Žižkově se předvedl další ze sparťanských hráčů. Tentokrát známý bouřlivák Tomáš Řepka (stejně jako několik jeho dalších kolegů) neunesl tíhu porážky na teplických Stínadlech. Řepka po výměně názorů s hlavním arbitrem a následném vyloučení (červená měla přijít hned) dokázal, že stále dovede překvapit a při svém odchodu do kabin zaútočil na kameramana České televize. Na záběry z tohoto incidentu se můžete podívat na webu ČT nebo na serveru YouTube. Řepkův atak jistě zaujme i nefotbalové fanoušky. Očekávám přísný trest disciplinární komise. Zda se opět zalekne, či překvapí a udělí odpovídající stopku a vysokou pokutu, ukáže až řízení. Jisté však je, že veřejnost má opět na další dny o čem diskutovat…

Prison Break - Útěk z vězení

2007-09-14T22:24:00.000+02:00

Jestli jste četli i můj předchozí blog na systému Bloguje, určitě víte, že jsem vášnivým divákem některých seriálů. Vedle Lost jsem zhlédl také obě sezóny Prison Breaku. Nyní se již velmi těším na začátek té třetí, který bude za oceánem vysílán v nejbližších dnech. Nové panamské vězení snad poskytne podobné napětí jako vynikající první sezóna. Už trailer napověděl, že by pokračování mohlo opět být velmi zdařilé.

Zajímavou události je však také vysílání Prison Breaku na českých obrazovkách. O dalším nesmyslném překladu -Útěk z vězení se raději nebudu rozepisovat. Sám jsem zvědavý hlavně na dabing a sledovanost. Předpokládám, že žádné překvapení se konat nebude a podobně jako u Ztracených bude česká verze daleko menším zážitkem a lákadlem.

Nová Britney - Gimme More

2007-09-07T02:21:00.000+02:00

Možná jste již postřehli, že populární "hvězdička" Britney Spears přichystala svůj comeback. Do světa byl vypuštěn první track z připravovaného alba a mě překvapivě zaujal. Ač tuto popstar opravdu nemusím, její nejnovější skladbička Gimme More se mi skutečně líbí. Dílko chválí i kritici, třeba Honza Baluška na Musicserveru napsal: "Občas to tak je, že hloupé popové hvězdy dokáží udělat skvělé písničky." Ano, je to opravdový hit! Britney vystoupí i na cenách MTV - třeba dojde zase na nějaké extempore. :-) It's Britney, bitch!

Geniální věžovka - Defender!

2007-09-06T01:29:00.000+02:00

Po pohodové věžovce s balónky, u které jsem strávil něco přes hodinu času, jsem se poohlídl po další pařbičce. Defender, jenž si můžete zahrát zde, mě dostal ještě víc! Na výběr je hned z několika levelů plných fantasy postav, všechny jsou ale lehce hratelné. Až na úroveň nazvanou Green Acres, jež vyniká neuvěřitelnou náročností. Můj rekord je zatím 30. kolo z padesáti a dál to prostě nejde. Bude někdo úspěšnější?

Knytt Stories - tahle pecka vás nesmí minout

2007-09-02T23:57:00.000+02:00

Nedávno jsem na FreeGame přesáhl již dvě stovky recenzí (počítáno včetně kraťoučkých nášupovek). Možná nejlepší gameska, jakou jsem zde měl možnost recenzovat, se mi do rukou dostala až minulý týden. Nifflasův projekt Knytt Stories mě doslova přisál k monitoru na hodně dlouho. Jak napsal někdo v diskuzi pod článkem, více než o arkádovou hru se jedná o umělecké dílo. Pod to se klidně podepíšu. Stáhněte, rozjímejte, obdivujte!

Další libová věžovka :-)

2007-08-28T00:29:00.000+02:00

Ać se snažím populárním věžovkám maximálně vyhýbat, včera v noci jsem to nezvládl a spustil jednu opravdu vypečenou umístěnou na této adrese http://www.ninjakiwi.com/bloonstd.html. Byl z toho zásek na hoďku a dohraná flashovka. Zkuste si sami pohrát s balónky!

Bannerová reklama má své kouzlo!

2007-08-23T23:52:00.000+02:00

Při lehké chvilce nostalgie jsem na jednom ze svých pravěkých webů narazil na zajímavý banner. I po letech má obrovské kouzlo a mně nezbývá, než se o něj s vámi podělit. Odkaz vedl na můj mini zábavný server, který byl plný podobných kreslených obrázků.

Češtinářský majstrštyk

2007-08-05T00:50:00.000+02:00

Při procházení svých starých školních sešitů jsem narazil na jeden legendární diktát. Napsat něco takto se asi jen tak někomu nepovede. Ostatně posuďte sami...

Vivat Blogspot! :-)

2007-07-31T19:03:00.001+02:00

Po menší úvaze jsem se rozhodl změnit působiště svého blogu. Přestože jsem se systémem Bloguje.cz víceméně spokojen, přecházím na googlovského Bloggera. Otázka je jasná – proč? První důvod je zřejmý. Na Bloggerovi totiž provozuji již několik tématických blogů a plánuji rozjet další. Když mám tedy tento systém již otevřený a denně ho používám, přijde mi zbytečné přecházet sem. I prostředí na Blogspotu mi přijde pohodové, intuitivní, s žádným nastavením jsem ještě neměl problém. Rád také využívám a zkoumám Adsense. A nakonec na novém působišti chci zvýšit kvalitu článků a intenzitu publikování. Takže do toho! :-)