čtvrtek 14. ledna 2016

Město plné sardinek, tramvají a kopců - Lisabon

Loni v říjnu jsem navštívil Portugalsko, které i na podzim nabízí velmi příjemné teploty a vždy pak skvělé jídlo, nezapomenutelnou atmosféru a spoustu zajímavých míst. Zvolil jsem Lisabon – hlavní město Portugalska se rozprostírá v ústí řeky Tejo na sedmi kopcích, které určují ráz městské krajiny. Let z Prahy trvá zhruba tři hodiny a ceny s TAP Portugal se momentálně pohybují kolem šesti tisíc za jeden směr.

O tom, co v Lisabonu vidět, určitě najdete na mnoha místech spoustu ucelených seznamů. Já bych rád upozornil na to nejzajímavější, co mně při týdenním pobytu utkvělo v paměti, a přidal také několik praktických rad, jak si Lisabon a jeho okolí co nejvíce a bez problémů užít.

Doprava – metro s turnikety a legendární tramvaje
V Lisabonu spolehlivě funguje metro, které je vybaveno turnikety. Do nich projdete pouze s nabitou papírovou kartou, přestupovat můžete podle libosti. Karta se dá snadno zakoupit v automatech, přičemž karta sama stojí asi 0,5 eura (zbytek máte na ježdění). Čím více peněz si na kartu nabijete, tím větší bonus k nim dostanete.

Pokud vyrážíte za turistikou, určitě nepřehlédnete místní tramvaje - starý typem tramvají Lisabon proslul. Po nástupu do vozu zaplatíte u řidiče. Určitě stojí za to se starou jednovozovou tramvají projet křivolakými uličkami v centru (Alfamě), často se ale může stát, že budou tramvaje poněkud přecpané. Nové tramvaje, jež jezdí třeba do Belému, jsou vybaveny automaty, kam jen přiložíte svojí kartu a tím zaplatíte. Revizora jsme za několik jízd v tramvaji nepotkali.

Tramvaje nelze přehlédnout
Svézt se můžete i tímhle

Kde bydlet?
Doporučit mohu Lisbon Soul Hostel, který se nachází v centru města a za solidní cenu se v něm dá sehnat skvělé ubytování pro dva v samostatném pokoji s vlastním záchodem a sprchou. Personál je příjemný a lokalita poblíž hradu a historické tramvajové linky skýtá skvělé zázemí k prozkoumávání Lisabonu. Jen pozor, pokud se budete v noci pohybovat ze stanice Martim Moniz - jde o dosti multikulturní oblast, takže je zde zvýšená koncentrace různých otrapů.

I obyčejné domy by byly v Čechách architektonickými skvosty
Nezapomeňte zajít na fotbal. Tohle je stadion Sportingu Lisabon
Lybišky a jiné dobroty
Portugalsko jsou nejen mořské plody (určitě nevynechejte grilované sardinky), ale i další speciality. Nejvyhlášenější pochoutkou Lisabonu jsou pudingové koláčky Pastel de nata, které si můžete posypat skořicí. Listové těsto plněné žloutkovým krémem najdete v pekárnách a cukrárnách v celém Portugalsku. Nejznámější je pekárna Pastéis de Belém, která se nachází v Belému, kde byl recept na koláčky údajně objeven. Dnes v místě připraví více než 10 tisíc koláčků denně. Byly vynikající, ještě lepší ale dělají v malém podniku NATA Lisboa, který najdete v centru poblíž stanice Baixa Chiado.

Pastel de Nata
Grilované sardinky #yummy
Díky radě od našich hostitelů přes Airbnb, kde jsme přespali poslední noc před odletem, jsme se dostali do malé restaurace Peixe Azul, kam chodí převážně místní. Ceny v restauraci mezi lisabonskými paneláky tomu odpovídaly – velká porce jídla s polívkou a sklenicí skvělého vína vyšla na méně než 7 eur. Jinde v Lisabonu bylo nejméně o několik eur dráž. Zajímavostí je fakt, že jednou z hlavních přísad místní zeleninové polívky byl u nás opomíjený tuřín. Ten se pak objevil i v Cozido à Portuguesa – dušeném pokrmu se spoustou masa, který se připravuje z hovězího, vepřového (klidně pěkně tlustého) a někdy i kuřecího masa spolu s kapustou, mrkví, tuřínem, uzenou klobásou chouriço, brambory a rýží. Takhle pestrý mix mě překvapil, chutnal ale skvěle.

 Cozido à Portuguesa

Téhle rybě se na talíři nelíbí
Před odletem do Portugalska mě kamarád upozornil na kuře Piri Piri. To jsem bohužel v žádné restauraci neobjevil, a tak musím vzít zavděk vynikající Piri Piri omáčkou, která rozpálí ledacjaký pokrm. Koupíte ji skoro kdekoli, v supermarketech byl výběr opravdu velký.

Pozor dejte na předkrmy, ve většině restaurací, kam zamíří i turisté, před vámi ihned přistane nějaký ten sýr, olivy nebo chleba - za vše se ale platí. Stačí se jídla nedotýkat, nebo říct, že nemáte zájem a číšník jej před dalším chodem odnese.

V některých parcích narazíte na klementinky nebo pomeranče, které můžete volně sebrat
Fado
Někteří Portugalci docela dobře zpívají. Poslechnout si někde v místní putyce tklivé fado se sklenkou portského a miskou nakládaných oliv rozhodně stojí za to, i pokud běžně posloucháte úplně jinou muziku.

Pití
Běžně prodávaná piva v Portugalsku znalého Čecha nepřekvapí, raději se tak soustřeďte na víno. I levná vína jsou dobrá a to samé se dá říct i o portských vínech. Docela mi zachutnalo bílé portské, které není tak sladké jako červené druhy. Lahev portského v obchodě koupíte už za několik eur.

Moře studí!
Bacha, Atlantik je fakt studený. Na začátku října to při štěstí na slunko, které nám po několik dnů vyhřálo vzduch 25 stupňů, ještě bylo na polehávání na pláži, moře ale bylo ledové.


Oceanárium
Určitě nevynechat! Byl jsem se podívat na rybičky také ve Valencii a stejně jako tam ani v Lisabonu nesmíte oceanárium minout. Najdete jej poblíž moderní stanice Oriente. V obřím akváriu se nedá přehlédnout takzvaný měsíčník (Mola mola nebo Sunfish). Podivná mega ryba, která může vážit až tunu, v akváriu už vyděsila nejedno dítě i nejednoho Marka. Naopak všichni návštěvníci si snad musí zamilovat hravé vydry. Součástí Oceanária je jedno velké centrální akvárium a pak několik menších rozdělených oblastí stylizovaných podle jednotlivých oceánů. Vedle hlavní expozice můžete také navštívit menší výstavy, které se postupně mění.
Marek a chlapík z oceanária :-)
Jen si tak plout...
 
         
   

Miradouros – 7 kopců, nespočet vyhlídek
Lisabon je město na mnoha kopcích a skoro každý kopec má nějakou tu vyhlídku. Z nich se dá skvěle fotit nebo jenom donekonečna rozhlížet a kochat se místní architekturou a nádhernými domky.


Belém
Místo odkud vyjížděli na moře proslulí mořeplavci. Dnes se můžete podívat na belémskou věž, která město bránila před piráty, na Památník objevitelů, Klášter svatého Jeronýma a navštívit několik muzeí. Pěkný výhled je odsud také na most Vasco de Gama (kopie kalifornského Golden Gate) se sochou Ježíše.
U moře docela dost fouká

Belémská věž
Sintra
Zhruba půlhodiny vlakem, na který platí stejná karta jako v Lisabonu, se nachází světoznámé město Sintra s několika hrady, zámky a dalšími památkami. Připravte se na mraky turistů. Mezi památkami se můžete pohybovat autobusem. Doporučuji především zříceninu maurského hradu z 9. století, z nějž jsou krásné výhledy na okolí. Jednodenní výlet do Sintry (a projití jedné nebo dvou hlavních památek) se dá spojit s cestou na Cabo da Roca.
Maurský hrad, v pozadí Pena

Kde země končí a moře začíná...
Sám jsem si říkal, zda má cenu k nejzápadnějšímu mysu kontinentální Evropy vůbec jezdit. Přece jen tam uvidíte jen pár skal a moře... Zhruba půlhodinová cesta ze Sintry, kterou autobus občas překonává dosti krkolomně v ulicích, kam se vejde jen jedno auto, se ovšem jednoznačně vyplatí. Mys Roca má i díky majáku magickou atmosféru a vlny dorážející na stometrové útesy působí monumentálním dojmem.

Setúbal
Setúbal je asi sto tisícové městečko jižně od Lisabonu. Vydali jsme se do něj vlakem s plánem se vykoupat v blízkém národním parku Arrábida, kde najdete nádherné pláže. Tenhle plán se ukázal jako skvělý, protože pláže byly opravdu nádherné a jejich okolí také velmi příjemné. Jen Atlantik dost studený... Ceny jsou v Setúbalu o trochu příznivější než v Lisabonu a město zaujme třeba sochami sardinek.

V Setúbalu zrovna něco slavili. S balónky!
Sardinky jsou všude! :-)

Mořeplavci jsou taky všude...

Choco Frito

Specialitou Setúbalu není čokoláda, nýbrž grilovaná sépie – najdete ji snad v každé místní restauraci. Určitě ji ochutnejte, mě ale tahle delikatesa nijak zvlášť neohromila. Prostě další mořská potvora...